Bylany,Kutná Hora - Cimburk

Na ostrohu nad pravým břehem Vrchlice se v místech nad bývalým mlýnem Cimburk nacházejí pozůstatky po hradišti z několika pravěkých období a z raného středověku.

Ostrožna je od jihu, západu a severozápadu ohraničena strmým skalnatým srázem k toku Vrchlice. Na východě a severovýchodě je terén přístupný a proto zde stálo několik fortifikací z různých období. Závěr ostrohu, zvaný "Na Homoli", je oproti navazující východní ploše vyvýšen a stála na něm akropole.

První opevnění, které zde bylo zachyceno pochází z baalberské fáze eneolitické kultury s nálevkovitými poháry. Probíhalo zhruba 30m před úpatím akropole a sestávalo ze dvou paralelních příkopů vzdálených od sebe 5,5 až 7m. Příkopy byly až 5m široké a jejich šikmé stěny dosahovaly hloubky až 2m na ploché dno. Z materiálu vytěženého z příkopů byly postaveny valy. Mezi valy a příkopy probíhala berma. Opevňovací linie se dále obloukovitě stáčela podél úpatí akropole. Zachycena byla i brána (kůlové jamky) o šířce až 6,5m. Je možné, že plochu před akropolí ohrazovala ještě vnější linie v místech, kde se ostrožna napojuje na okolní terén. V pozdní době bronzové byla nositeli štítarské kultury vybudována hradba s komorovou konstrukcí, která opevňovala akropoli. Nároží hradby bylo v této době zpevněno bastionem, či věží, která podlehla požáru. Další zachycené opevnění plochy předhradí pochází z doby halštatské a bylo složeno z příkopu, bermy a valu s palisádou. Poslední opevnění zde bylo postaveno v raném středověku, kdy zde stálo dvouprostorové hradiště.

Téměř celá plocha hradiště je velmi poškozena. Nejdříve zde docházelo k rozkopávání valů a srovnávání terénu v souvislosti se středověkou těžbou a v roce 1880 byla v prostoru předhradí zbudována císařská střelnice. Její pozůstatky jsou dodnes dobře patrné. Na předhradí došlo k výraznému odstranění terénu a střílelo se do valu, který byl pro tyto účely výrazně zvýšen a dosypán.