Domoušice

Na ostrohu vybíhajícím  rozsáhlého terénního bloku Rovina (na kterém se nachází známé Kounovské kamenné řady), příslušící k masivu Džbánu se nachází hradiště datované výzkumem do pozdní doby halštatské.

Horní plocha ostrohu je téměř rovna a vymezují ji strmé svahy podél severozápadní, severovýchodní a jihozápadní strany. Převýšení nad okolním terénem se pohybuje mezi 75 - 90m. Z jihozápadu je plocha ostrohu napojena na terénní blok. Hradiště nezaujalo úplně celou plochu výběžku, přední dvojitá fortifikace se nachází zhruba 150m od vymezení ostrohu z náhorní plošiny. Podobně je tomu i na opačné straně, kde ostroh přetíná jediný val také zhruba 150m před cípem ostrohu.

Opevnění původně vedlo po celém obvodu, ale téměř celá severní hrana je odtěžena lomem na opuku. Další lom se nachází v cípu ostrohu, již mimo opevněnou plochu hradiště. Nejmohutnější opevnění se nachází na přístupné šíji, kde se dochoval mohutný val v délce téměř 180m , přičemž dalších zhruba 35m na severním konci bylo odtěženo zmiňovaným lomem. Před valem probíhá mělký příkop a před ním obdobná fortifikace, ale podstatně menší. Koruny valů jsou od sebe vzdáleny asi 30m. Výzkumem byla doložena šířka vnějšího příkopu na 5,2m a hloubka 1,6m. Vnější hradba dosahovala minimálně 1,6m šířky, dnes se projevuje pouze jako val nepřevyšující 1m. Vnitřní linie je v terénu daleko lépe patrná, v místě řezu měl příkop šířku 5m a hloubku 2m a původně měl ploché dno. Val dnes dosahuje výšky až 3m při šířce 6m. Podél celé jihovýchodní strany probíhá ve svahu pod hranou val, který vybíhá od vnějšího šíjového valu. Lépe je patrný v severovýchodní části, na jejímž konci se stáčí a přetíná v délce 125m celý ostroh. Hradba zde nebyla zesílena příkopem. Podél jihovýchodní strany dnes probíhá cesta, která všechny tři příčné linie přetíná a narušuje i jihovýchodní obvodovou linii. Obdélná plocha vymezená vnitřní fortifikací dnes dosahuje 7ha, původně však dosahovala až 8,2ha. Zhruba uprostřed hradiště se nachází mírně snížená plocha čtvercového půdorysu o délce hran 32m.

Na ploše hradiště bylo položeno celkem 18 sond, ale nebyly v nich zachyceny žádné sídlištní objekty. Z příkopů a valů jsou známy nálezy datované do pozdní doby halštatské a rané doby laténské. Na ploše hradiště byly nalezeny také nálezy z pozdní doby kamenné a snad také jeden nůž z mladší doby bronzové. V cípu ostrohu, mimo opevněnou plochu se nachází malý uměle zarovnaný pískovcový suk, který je vymezený mělkým příkopovitým útvarem a vnějším náspem. 50m severně od něj se nachází do skály vysekaná, zalomená cesta neznámého stáří.