Druztová

Velmi těžce poškozené relikty po hradišti se nacházejí v místech hradu Věžka a jeho severním předpolí.

Ostroh, na kterém se hradiště a hrad nacházejí vymezuje od východu strmý sráz k Berounce, na západě podobně strmý sráz do údolí Drahotínského potoka, který se těsně pod hradní skálou vlévá do Berounky. Jediná přístupná strana je strana severní, kde se ostroh mírně rozšiřuje a napojuje na okolní terén. Opevněná plocha se skládá ze dvou, roklí oddělených částí. Ve středověku, když na jižní části budovali hrad Věžku, dotvořili rokli tak, aby fungovala jako šíjový příkop. Jižní část je vlasně pod opyší vystupující skalní suk, ovšem tak mohutný a výškově téměř srovnatelný s předpolím, že ho lze brát téměř za pokračování ostrohu. Celá jeho plocha byla zastavěna hradem, případné starší opevnění (kusy spečených kamenů, patrně z vnitřního valu jsou zazděny do zdí hradu) na něm zcela zaniklo.

Jiná je situace na samotném ostrohu. V jeho čele, těsně za místem kde se napojuje na okolní krajinu, jej přetíná obloukovitě vedený val dlouhý asi 75m doprovázený nevýrazným vnějším příkopem. Příkop má maximální šířku 5m a v nejlépe dochovaném úseku dosahuje asi půlmetrové hloubky. Z valu jsou známé pravěké nálezy, ale vrcholně středověké zde absentují. Val je na několika místech poškozen dobýváním kamene, jeho západní ukončení díky těmto aktivitám zcela zaniklo. Na východní straně je navíc poškozen cestou. Na vnější straně ho lemuje nevýrazný, také dobýváním kamene poškozený příkop. Plocha ostrohu dosahuje zhruba 0,6ha (s plochou skalního suku téměř 1ha) a převýšení nad vodotečemi činí 40m oproti Drahotínskému potoku a 45m oproti Berounce. Na jihu je ostroh ukončen sedlem, ve středověku upraveným na šíjový příkop. Sedlo je hluboké téměř 20m. Skalnatý suk s hradem převyšuje řeku o 25m.

Další, mnohem výraznější val se nachází v cípu ostrohu nad rozsedlinou před hradem. Jedná se o mohutný násep o délce 35m. Je vysoký 6m a široký 14m, na obou koncích je porušen cestami. Mezi rozsedlinou a tímto náspem se nachází uměle zarovnaná plocha o velikosti zhruba 45x17m. V odborné literatuře je vysvětlován dvěma způsoby. Buď jako prvek obléhacích aktivit, nebo jako předsunutá bašta hradu. Obě možnosti jsou spíše nepravděpodobné. Kvůli jeho mohutnosti a zároveň bezprostřední blízkosti hradu nelze předpokládat jeho výstavbu při dobývání, hradní posádka by to jistě nedovolila, navíc násep nevede kolmo na osu k hradu, ale probíhá šikmo. Jako předsunutá bašta by v tomto místě neměl příliš smysl, bašta by vypadala jistě jinak, byla by doprovázena příkopem. Vysvětlením snad může být fotografie z počátku 20.století, ze které je zřejmé, že násep na začátku 20.století ještě neexistoval. Ostatně ve stejné době ho nepopisuje ani August Sedláček, který jinak zachytil veškeré další tvary terénu. Jde tedy až o novověkou záležitost z první tředity 20 .století, nesouvisející s dobou fungování hradu. Pravděpodobně se jedná o výsypku lomu, který v daném prostoru existoval ještě v 30.letech 20.století.

Z lokality jsou známy nálezy příslušící neolitu, eneolitu a pozdní doby bronzové (snad v té době došlo ke stavbě hradiště), doby halštatské a z raného středověku.