Holovousy

Ve veřejnosti nepřístupné oboře severovýchodně od středu obce Holovousy se nachází dobře dochované zbytky raně středověké, případně i halštatské fortifikace.

Skalnatý výběžek z hřebenu táhlého Chlumu vybíhá k jihu a vytváří ostrožnu, dobře cháněnou ze západní a východní strany. Plocha ostrožny se k jihu mírně svažuje. Opevnění které zde bylo vybudováno má nepravidelný, oválný tvar a dosahuje plochy 3,3ha. Nejlépe přístupná severní strana je zároveň nejužší, směrem na jih se plocha mírně rozšiřuje a v místech vnitřního přepažení hradiště se plocha až ke konci ostrohu zužuje.

Opevnění probíhá vícenásobně po celém obvodu. Podle starých archeologických zpráv bylo opevnění až čtyřnásobné, dnes jsou k vidění zbytky dvou linií, v místech vstupů dokonce tří. Před vnější valovou linií jsou patrné zbytky příkopu, stejně jako před druhým pásem opevnění. Nejsilnější opevnění probíhalo na nejlépe přístupné severní straně. Dnes zde jsou patrny tři pásy valů a dva příkopy. Střední část severního průběhu je však značně poškozena recentními cestami vedoucími na plochu hradiště. Vnitřní plocha byla poměrně snadno přístupná i z jižní strany, kde je také patrné ztrojení fortifikace. I zde byla přes opevnění protažena pozdější cesta, díky které je zde opevnění značně poškozené. Vnitřní val je zde v délce 15m zcela zarovnán. Přesto jsou celkově valy dobře patrné a střední val dosahuje až 4m výšky. Vnitřní plochu přepažuje západo-východním směrem 136m dlouhý val, který byl archeologicky prozkoumán. Bylo zjištěno, že v čele hradby stála kamenná zeď z místního pískovce, za ní bylo nasypáno jílovitopísčité těleso bez vnitřní konstrukce a vnitřní část ukončovala dřevěná stěna zapřená kůly. Na západní straně byla tato příčná hradba připojena k obvodovému opevnění. I to bylo prozkoumáno, sondou v délce 27m. V čele vnějšího opevnění stála kamenná zeď s jílovitopísčitým vnitřním náspem, střední val měl navíc vnitřní dřevěnou stěnu. Mezi hradbami probíhala komunikace o šířce 2,5 - 2,7m. Před vnitřní hradbou probíhal příkop o metrové hloubce a hradba za ním měla v čele kamennou zeď o výšce okolo 5m.

Nálezy pocházejí z doby halštatské, opevnění je však až slovanské z doby na přelomu 8. a 9.století. Halštatské opevnění nelze vyloučit.