Horní Přím

Jižně od Horního Přímu, na okraji polesí zvaném Přímský les se v poloze Na valech dochovala část dosud nedatované fortifikace. Místo leží na místě, kde terén přechází z roviny do mírného klesání západním směrem.

Opevněná poloha byla okrouhlá, o rozměrech zhruba 150 x 180 m. Fortifikace se do dnešních dnů dochovala pouze na severní, východní a jihovýchodní straně. Má podobu dvojice souběžných valů, vnější dosahuje výšky až 3,5 m, vnitřní má maximální výšku 2 m. Oba valy mají širokou korunu a jsou doprovázeny vnějšími příkopy. Lokalita je výrazně poškozena pískovnou, která odtěžila velké úseky fortifikace (minimálně 30 m na severní straně) i značnou část vnitřní plochy. Vnější val se dochoval v délce 85 m, na severu končí u hrany pískovny a kamenolomu, na druhé straně je v místech jeho zlomu k západu poškozen lesní cestou a dále již není pozorovatelný. Příkop, který ho doprovází po vnější straně je poškozen lesními cestami, přesto dosahuje hloubky až 2,5 m. Vnitřní val je od vnějšího oddělen úzkým příkopem. I vnitřní val je na severní straně odtěžen, je o něco nižší a užší než vnější val a směrem k jihu zaniká dříve. Na počátku 20.století byl údajně pozorován ještě třetí val, dnes již neidentifikovatelný. Na jižní a jihozápadní straně není žádné opevnění patrné. Nachází se zde mírný svah, který je podmáčen. Na západní straně, mezi mokřadem a jižním okrajem pískovny se nachází asi 10m dlouhý a až 2 m vysoký val. Kromě něj zde jsou patrné terásky a valovité relikty, které jsou pozůstatkem recentních úprav terénu pro provoz pískovny.

Pod valy, v prostoru pískovny, byly zachyceny hroby a sídlištní jámy ze starší doby bronzové, kultury unětické. Stratigraficky však nesouvisí s opevněním. Datování fortifikace není jasné, jisté je pouze to, že je mladší než nalezené hroby a jámy. Výzkumem byla zachycena sídlištní jáma z raného středověku, může se tedy teoreticky jednat o raně středověké hradiště. Z polohy jsou známy ojedinělé nálezy keramiky z vrcholného středověku a novověku. K možnostem interpretace opevnění je nutno řadit i možnost, že se jedná o torzo vrcholně středověkého hradu, který nemusel být dostavěn. Zavrhnout zatím nelze ani možnost, že jde o novověký vojenský tábor, ale forma opevnění tomu neodpovídá.

Podle mých opakovaných zevrubných prohlídek se přikláním k interpretaci lokality jakožto středověkého hradu, patrně nedostavěného. Upozornit je potřeba na skutečnost, že příkopama procházely cesty, jejichž úvozy jsou patrné jižně a jihozápadně od lokality v místech, kde opouštějí příkopy se rozcházejí, jedna míří k jihu, druhá se stáčí k jihozápadu.