mapa

Kraj: Královehradecký
Okres: Hradec Králové
Katastrální území: Hradec Králové

GPS: 50°12'37.853"N, 15°49'58.234"E


Také se zde jmenovalo, či jmenuje:

Hradec
Hostin Hradec



Hradec Králové

Návrší, na kterém stojí historická část Hradce Králové, bylo opevněno vícekrát v průběhu pravěku, ale nejvýraznější opevnění tu bylo postaveno v raném středověku.

Horní plocha návrší převyšuje okolí až o 15m. Jižní stranu lemoval tok Labe, západ a severozápad tok Orlice.

První opevnění zde bylo postaveno patrně již v eneolitu, v období kultury s nálevkovitými poháry. Pod zlomem okraje návrší byla zapuštěna jednoduchá nejspíše palisádovitá hradba.

Další opevnění zde stálo v mladší době bronzové. Plocha tohoto hradiště obsáhla 12ha a je považováno za centrum lužické kultury. Opevnění se skládalo z příkopu a vnitřního valu, na kterém stála palisáda. Na dřevěnou čelní stěnu navazovala výplň ze zahliněných písků s příměsy jílu. Zachycena byla i zpevňující dřevěná konstrukce. Vnitřní strana byla zpevněna dřevěnou stěnou, kterou podpíraly šikmo zasazené kůly. Základy hradby dosahovaly šířky 8-10m.

Na destrukci této fortifikace byla vystavěna nejstarší hradba z raného středověku pocházející ze sklonku 9. nebo 1.poloviny 10.století. Plocha jí byla ohrazena po celém obvodu. V čele stála opuková zeď a vnitřní konstrukce byla pravděpodobně roštová, vyplněná vrstvami nazelenalého jílu a pískem. Šířka hradby dosahovala 6m. Vstup do hradiště vedl od západu v místech, kde byla ve středověku postavena Pražská brána. Postupem času byla celá fortifikace upravována a přestavována. Na počátku 11.století byl uvnitř areálu hradiště vymezen 1,3ha velký opevněný okrsek v severní části. Pravděpodobně se jedná o akropoli, kterou chránila hradba s čelní kamennou zdí. Vlastní těleso hradby mělo dřevěné armování a hlinito-písčitou výplň. Na vrcholu hradby byla dřevěná konstrukce s ochozem na vnitřní straně.

Před polovinou 13.století na akropoli vyrostl královský hrad. Zbylá plocha se postupně změnila na středověké město. Jeho výstavbou (jeho hradeb) a především výstavbou barokní pevnosti, byly veškeré nadzemní části starých fortifikací zcela zahlazeny. Jediným zdrojem poznání se tak staly archeologické výzkumy.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika