Korno II

Na pravém břehu Berounky se severně od obce Korno nachází ostrožna s domnělým opevněním.

Z plochy pocházejí nálezy z eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové a především z doby halštatské.

Ostroh na západě vymezuje známá Císařská rokle, na severu skála nad Berounkou a na východě další, menší rokle.

Na západní straně, nad Císařskou roklí se nalézá asi 50m dlouhý valovitý útvar. Má formu volně vrstvených kamenů místního vápence. Dosahuje výšky až 0,8m, při šířce až 2,5m. Probíhá severojižním směrem a na svém jižním konci stoupá svahem. Dále se zde vyskytují terasy a zídky z nasucho kladených kamenů. Jejich průběh však předpokladu, že se jedná o zbytek fortifikace, nenasvědčuje.

Lokalita byla označena i za až 25ha velké keltské oppidum. Akropole se má nacházet na severu, čtvercové vnitřní hradiště na západě a rozsáhlé předhradí východně od vnitřního hradiště. Vstup měl vést od severovýchodu.

Podle posledního archeologického výzkumu se však jedná o výšinné sídliště, které bylo upraveno v souvislosti se zemědělskými činnostmi ploch na jižním okraji ostrožny. Zídky a terasy měly bránit snosu půdy, což je velmi pravděpodobné u většiny dochovaných zídek a teras. Funkce západního valovitého útvaru však byla patrně jiná. Jedinou možnou stopou po fortifikaci je terasa, která probíhá ve svahu kóty 341, která se zdá být obvodová, v severním svahu je však téměř setřená erozí.