Kozojedy - Dřevíč

Na výrazném výběžku z masivu Pšanské vyvýšeniny, který se vypíná na jihovýchod od Kozojed stojí pozůstatky raně středověkého hradiště.

Výběžek je nejsnáze přístupný úzkou šíjí na jihu. Na západní straně spadá poměrně strmý svah k Smolnickému potoku, převýšení zde číní až 160m. Podobně je tomu tak i u kratší severní strany. Svah na východní straně je pozvolnější a údolí Vinařického potoka převyšuje jen o 70-80m. Náhorní plošina výběžku se mírně sklání k východu a má protáhlý trojúhelníkovitý tvar s ostrým úhlem na jižní straně.

Plocha hradiště dosahuje výměry 12ha byla minimálně podél východní a severní strany opevněna. Dnes se podél těchto stran nacházejí valy, pozměněné na počátku 20.století. Podél východní strany dnes dosahují výšky až 6m, většinou jsou však vysoké 4-5m. Šířka v patě je dnes mezi 7-16m. Val podél severní strany je menší a směrem k východu se zvětšuje. Podle starších popisů byly na některých místech valy zdvojeny. Podle konfigurace terénu a podle dnešního stavu se dá předpokládat toto zdvojení minimálně v severní části východní strany opevnění. Vstup na hradiště zajišťovala jednak tzv. Železná brána na jižním hrotu hradiště, kde vznikl dobře zajištěný koridor pomocí stočení východní fortifikace. Druhý vstup vedl od severovýchodu, kde svahem sbíhají dvě ramena opevnění. Zhruba 100m dlouhý a necelých 30m široký koridor sloužil patrně jako vstup a zároveň opevňoval přístup k vodnímu zdroji ve svahu. Není jisté, zda a jak byl koridor na východní straně přehrazen. Pomocí letecké archeologie bylo identifikováno příčné přepažení celé plošiny, které rozdělovalo hradiště na menší severní a větší jižní část.

Pomocí zatím nedostatečných archeologických výzkumů byly z plochy hradiště získány artefakty příslušící různým obdobím pravěku a především ranému středověku. Z pravěkých období je zastoupen neolit, únětická kultura, knovízká kultura a doba halštatská. Raně středověké nálezy patří do 10. až 12.století. Nalezeno byl i hřbitov z 11. a 12.století.

O hradišti se píše i v Kosmově kronice, kde je psáno k roku 1002 o velmi pevném hradu Dřevíči. V místech dnešního barokního kostela sv.Václava lze předpokládat jeho předchůdce. Předpokládat lze i pravěké hradby v základech raně středověkého opevnění.