Kutná Hora - Denemark

Nad levým břehem Vrchlice se na skalním ostrohu nad mlýnem Denemark nacházejí stopy po pravěkém hradišti.

Ostrožna je na jihovýchodní, jižní a jihozápadní straně ohraničena strmým skalnatým srázem nad tokem Vrchlice. Na západní straně ji vymezuje rokle vybíhající z údolí až k předpolí hradiště. Jediná přístupová cesta na ostroh vedla od severovýchodu.

K výstavbě opevnění zde došlo na prahu středního eneolitu lidmi řivnářské kultury. Plocha o rozměrech zhruba 60x20m byla opevněna celkem ve dvou fázích. Nejprve bylo vystavěno lehčí palisádové opevnění, které ohradilo obloukovým příčným valem pouze obdélnou plochu akropole a palisáda vedla i po zbylém obvodu. Vstup střežila 2m dlouhá a 1m široká ulička tvořená palisádovým opevněním, které vybíhalo od plochy pozdějšího vnitřního příkopu. Před ní leželo neopevněné předpolí s doloženými čtvercovými obytnými stavbami s kůlovou konstrukcí. V pozdější fázi řivnáčské kultury se osídlení přesunulo na plochu akropole a v místech předpolí byly vyhloubeny tři souběžné příkopy. Nečetné osídlení bylo zachyceno i do předpolí hradiště. Příkopy měly šířku 5-7m a postaveny byly v pětimetrových odstupech. Vnější příkop byl vyhlouben do hlinitého podloží, za ním se nacházel hlinitopísčitý val se základem z lícovaných kamenů. Střední příkop byl částečně vyhlouben i do skály, nad příkopem stála hradba s čelní kamennou zdí, jejíž destrukce byla v příkopu zachycena. Vnitřní příkop byl v celé délce vylámán do skály a jeho hloubka byla až 2,6m. Opevnění samotné akropole tvořila vysoká kamenná hradba prosypávaná hlínou. Jedná se o nejstarší bezpečný doklad lícované hradby na našem území. Hlavní vstup z šíjové strany přes trojnásobné opevnění byl ukončen bránou s dvěmi řadami kůlů postavenými kolmo na opevnění akropole.

Plocha byla využita i v průběhu doby bronzové. Velká část akropole, šíjového opevnění i předpolí byla výrazně poškozena v souvislosti s blízkou těžbou.