Ledečko - Vraník

Na návrší nad pravým břehem Sázavy, která v blízkosti vytváří velký meandr, stojí pozůstatky raně středověkého hradiště. Návrší se nachází před šíjí vlastního meandru a jeho hrany převyšují tok Sázavy až o 85m. Převýšení oproti nejvyššímu bodu hradiště činí téměř 115m.

Opevněná plocha je na severu vymezena strmým svahem k Sázavě, na severovýchodě se nachází šíje vedoucí na plochu meandru, která je proti ploše hradiště výrazně snížená, východní strana je také ohraničená srázem k Sázavě. Východní část jižní strany vymezuje rokle malého potůčku, která se západním směrem zmenšuje. Poté z ní vybíhá další menší rokle, která po necelých 200m zcela zaniká. Následuje zhruba 150m dlouhá přístupná jihozápadní strana, kterou ukončuje další rokle klesající k toku Sázavy. Opevnění se muselo soustředit na přístupnou jihozápadní stranu a místa nad roklemi, kde svahy ještě nejsou dostatečně strmé a převýšené. Rokle byly využity jako příkop, který je propojil podél celé jihozápadní strany. Nad příkopem byla vybudována hradba s čelní kamennou zdí a vnitřní hlinitou výplní, kterou ztužovala dřevěná konstrukce. Z hradby se dochoval v některých částech silně narušený val. Dosahuje až 3m výšky při šířce zhruba 6,5m. Plocha jím vymezená dosahuje 7ha. Za touto linií se nacházela další, paralelně vedoucí, ze které zbyla až 3m vysoká terasa. Další terasy, které se zde nacházejí, mohou být pozůstatkem dalších linií, které dělily plochu hradiště. Opevnění nad svahy bylo patrně pouze lehčí konstrukce.

Z plochy pocházejí nálezy datovatelné do pozdní doby bronzové, doby halštatské a především do raného středověku. Hradiště tu stálo patrně v 9.století, násilný zánik v 1.polovině 10.století dokládají četné stopy požáru vnější hradby.