Kraj: Středočeský GPS: Akropole 49°57'44.71"N; 14°24'29.73"E Také se zde jmenovalo, či jmenuje: Závist
----------------------------------------------- Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 11739/1-1879
Národní kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 163
|
Naproti Zbraslavi, nad pravým břehem Vltavy se nachází mohutný terénní blok ohraničený údolím Káravským a Břežanským nazývaný hradiště. Na jeho vrcholu, předpolí a přilehlých plochách se rozkládá naše nejznámější keltské oppidum.
Území bylo prokazatelně opevněno ve střední i pozdní době bronzové, pozdní době halštatské, době laténské a osídleno bylo i germány. Využití našlo i v raném středověku. Část opevnění předhradí oppida a celé Šance byly přestavěny buď koncem středověku, nebo v raném novověku. Novější hradby většinou překryly hradby starší. Převýšení mezi Vltavou a akropolí činí až 200m.
Nejvýše položená část hradiště se nazývá Akropole a byla vyrovnána do roviny pomocí obrovského množství materiálu. Má obdélníkovitý tvar o rozměrech 110x75m. Při vyrovnávání terénu byl použit tzv. komorový systém za pomoci dřevěných konstrukcí. V některých místech dosahuje až 6m výšky. V době halštatské na místě Akropole stály velké dřevěné domy. Akropoli chrání z přístupných stran do skály vysekaný mohutný příkop. V pozdní době halštatské zde byl vybudován okrsek s kamennými stavbami. Při laténských úpravách terénu byly zasypány a vyrostla zde dvorcová zástavba.
Systém opevnění, který se dochoval přísluší především keltskému oppidu. Hradba byla vedena po celém obvodu a z přístupové strany od jihovýchodu zněkolikanásobena. Celkem se jednalo o čtyři po sobě jdoucí hradby a rozměrná plocha jihovýchodního předhradí (35ha) byla také ohrazena již menší hradbu. Plocha ostrohu nad Káravským údolím mírně klesá a nazývá se Adámkovo mýto (předhradí). Na hradišti je k vidění několik unikátně zachovaných bran a dobře patrné jsou i valy a mnoho terasovitých úprav.
Protější opevněná plocha zvaná Šance má rozlohu 15ha a s výjimkou jihozápadní strmé stráně je opevněna po celém obvodu. Opevnění se nenachází nad svahy Břežanského údolí, naopak po stranách valy klesají do údolí a navazují na pozůstatky hradeb protějšího svahu. Plocha Šancí tak přísluší laténskému oppidu, ale patrně nebyla osídlena. Archeologickými výzkumy byly zachyceny pouze nálezy datované do doby bronzové. Dnešní podoba opevnění přísluší až pozdně středověkému, nebo novověkému vojenskému opevnění.
Celková opevněná plocha včetně předhradí a Šancí dosahuje neskutečných 170ha a je tedy plošně nejrozsáhlejším českým hradištěm. Celková délka keltského opevnění dosáhla 9km. O to smutnější je osud akropole, která byla po dlouhých 27 let archeologicky zkoumána a následně opuštěna a po několika letech zasypána. Celé toto martýrium po předčasném a ukvapeném zastavení archeologických výzkumů je černou kaňkou a ostudou naší archeologie. Nehledě na zplanýrování zbytku plochy zloději s detektory kovů.
Fotogalerie |
---|