Libětice

Na výrazném a okolí dominantním kopce Hradiště se nachází pozůstatky po hradišti opevněném patrně ve dvou různých obdobích. Vrchol Hradiště převyšuje okolní terén o téměř 120m, blízký tok Volyňky převyšuje dokonce až o 180m.

Opevnění zaujalo vrchol kopce, který je protažený ve směru jihozápad-severovýchod. Severovýchodní část je rozšířená a zde se nachází akropole tvaru nepravidelného trojúhelníka. Opevnění v podobě valu se dochovalo po celém obvodu s výjimkou krátkého úseku ve středu východní strany, kde se asi sesulo ze svahu. Mocnost valu věrně kopíruje přístupnost terénu. Nejvýraznější pozůstatky hradby akropole se tak nacházejí Na čelní jihozápadní straně, podél severozápadní strany a v severním cípu nad pozvolně klesající opyší. Opevnění akropole dosahuje délky 395m a koruna valu je z vnitřní plochy převýšena až o 1,5m. Pod valem je patrná kamenná destrukce. Opevnění bylo vystavěno v mírně klesajícím terénu a po jeho výstavbě došlo k zarovnání vnitřní plochy, zhruba uprostřed akropole se vyskytují na povrch vystupující skály. Opevnění bylo v 19.století prokopáváno při archeologickém výzkumu. Byla zjištěna zeď z nasucho kladených kamenů, které byly prokládány břevny. Na jihozápadní, z roviny přístupné strany byl patrně před hradbou vykopán příkop, dnes již téměř zaniklý.

Část protáhlého vrcholu na jihozápadě zaujalo předhradí. Na východní straně se přimyká k akropoli. Směrem k jihozápadu obklopuje vrcholovou plochu val, který se na západní straně obloukovitě stáčí. Z přístupné jihozápadní strany byla hradba zesílena vykopaným příkopem, dnes v terénu téměř nezjistitelný. Valy předhradí dosahují až 2m výšky a vedou po celém obvodu s výjimkou středu severní strany, kde se z valu stává pouhá terasa. Hradba předhradí sestávala z dřevohlinité, patrně roštové konstrukce. V čele byla postavena kamenná zeď. Vzhledem k odlišné konstrukci hradby předhradí a akropole, a k rozložení nálezů lze teoreticky usuzovat na rozlišné stáří obou částí hradiště. Celková rozloha fortifikace dosáhla 1,9ha. Stavba vnitřního hradiště přísluší době halštatské, předhradí k ní bylo připojeno snad až v raném středověku (9.století). Snad až v raném středověku byl zřízen vstup na akropoli od jihozápadu. Hradiště zaniklo někdy okolo přelomu 9. a 10.století a podle stop po požáru se tomu tak stalo násilnou cestou