Lišice

Na nevýrazné výšině zvané Vyšehrad, severně od Lišic, se do dnešních dnů dochovaly již jen nevýrazné zbytky pravěkého hradiště.

Jádro hradiště, nalézající se v nejvyšším bodě návrší mělo tvar nepravidelného oválu s delší stranou dlouhou 100m a kratší maximálně 60m. Val vedl po celém obvodu v délce necelých 300m a vymezoval plochu o výměře 0,5ha. V polovině 20.století byly identifikovány i valy druhé a třetí linie, které probíhaly na mírné terénní hraně severně a západně od jádra. Celkovou velikost plochy ohrazené vnějším opevněním lze odhadnout zhruba na 6ha.

Již v době povrchové prospekce v polovině 50.let 20.století byla část plochy "akropole" poničena štěrkovnou, která se od severovýchodu zakousla do její plochy. V místě narušení valu byl údajně zachycen palisádový žlab. Od roku 1960 na ploše hradiště působila armáda a prostor hradiště se stal součástí nepřístupného vojenského prostoru. Vojáci opustili lokalitu v roce 2004 a jejich činnost měla na hradiště zcela destruktivní vliv. Kromě malé plochy byla celá akropole odtěžena, výrazně byla poškozena i přilehlá opevněná plocha. Do dnešních dnů se dochovaly pouze části vnějších fortifikací na západní straně. Mají podobu teras a jen na malém úseku se dochoval valovitý relikt. V místě, kde se nacházel severovýchodní cíp akropole dnes stojí vysílač.

Z plochy hradiště pocházejí nálezy z pozdní doby bronzové a mladší doby halštatské