Litoradlice

Na širokém ostrohu zvaném Hrad, nad vtokem Hradní strouhy do Vltavy, na levém břehu Vltavy u Litoradic se nachází pozůstatky velmi zajímavého hradiště.

Ostroh je vymezen na severu svahem k Hradní strouze na severu a východě strmějším svahem do údolí Vltavy. Vzedmuté vody Hněvkovické vodní nádrže způsobily, že Hradní strouha je téměř po celé severní straně hradiště zaplavena vodou přehrady. Původně strouha vtékala do Vltavy severovýchodně pod hradištěm. Přístupná byl a je i dnes pouze zhruba 200m dlouhá jihozápadní strana. Přístupná strana je opevněna mohutným valem s vnějším příkopem. Val s výškou až 6m a šířkou mezi 5-18m i příkop se jižní straně nad Vltavou stáčí směrem k východu, podobně se původně val stáčel i na severní straně, ale kvůli vybudování cesty zde toto stočení zaniklo. Před touto linií se nachází ještě jeden val, který přetíná ostroh spolu s vnějším příkopem, který dnes již téměř není patrný. Probíhá zcela symetricky 20-30m daleko od vnitřního příkopu s tím, že uprostřed ostrohu je ve 20-ti metrové vzdálenosti od příkopu a u krajů 30m. Na obou koncích je navázán na drobné rokle a vytváří jakýsi obranný prostor mezi liniemi fortifikace. Podobně jako u vnitřní linie i vnější je na severním konci poškozena cestou. Tato cesta lemuje hradiště podél celé severní strany a výrazně poškodila valy, které podél severní strany probíhaly. Vnitřní z nich se nad cestou objevuje až na severním cípu a v mírném oblouku se stáčí k jihozápadu až na hranu terénu nad Vltavou. Podle starých nákresů byl severovýchodní cíp nad soutokem přetnutý ještě jedním valem, ten se ale do dnešních dnů nedochoval. Rozestup valů zde vytvářel jakési obranné předhradí, snížené oproti hlavní ploše hradiště o 10m. Zdvojené bylo snad i opevnění severní strany nad mírnějším svahem k Hradní strouze. Vnitřní plocha vymezená vnitřními valy dosahuje 3ha.

Hradiště bylo zkoumáno několika řezy valem na konci 19.století, při kterých byla zjištěna hlinito-kamenitá konstrukce s propálenými vrstvami a poté v průběhu času povrchovými sběry a detektorovými průzkumy. Nálezy poskytly jednoznačnou dataci osídlení do doby halštatské a opevnění do raného středověku (střední doba hradištní), další ojedinělý nález příslušel pozdní době bronzové a nejisté jsou nálezy keramiky z doby laténské.