Miletín

Raně středověké hradiště stálo na návrší přímo v intravilánu dnešního města.

Oválné návrší je od severu a východu obtékáno říčkou Bystřicí. K ní se prudce sklání svah na jižní a východní straně. Průběh vnitřní linie opevnění je patrný z dnešního rozmístění zástavby v dnešním městečku.

Zhruba 2ha velká plocha severovýchodní části návrší bylo opevněna po celém obvodu. Ostrá terénní hrana v zahradách domů nad severním svahem má často charakter valu. Často je přerušovaná zástavbou, především na západním konci Tyršovy ulice, kde byly přímo do valu zastavěny domy. Jde o pozůstatek po obvodové hradbě a ulice pod ní probíhá v místech původního příkopu. Val je dobře patrný v severozápadní části, kde se stáčí k jihu. Plocha akropole vedla až na severní konec dnešního náměstí. Zbytek návrší, ohraničený i přítokem Býstřice, potokem Bystrý, má velikost až 12ha a snad zde leželo předhradí.

Z plochy hradiště pochází množství archeologických nálezů, které jsou nalézány při různých stavebních aktivitách a terénních úpravách. Hradiště je známo i z literatury, z roku 1124 pochází zmínka o zdejším sídle. Kníže Vladislav I. zde hostil biskupa Ottu Bamberského.