Kraj: Jihočeský GPS: 49°11'32.041"N, 13°53'8.340"E Také se zde jmenovalo, či jmenuje: Hradec ----------------------------------------------- Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 46048/3-4280 |
Jižně od obce se nachází nad tokem Volyňky vyvýšená terasa, na jejímž jihovýchodním cípu stálo ve dvou časových obdobích hradiště. Ostrožnovitý výběžek terasy se nazývá Hradec a nivu nad soutokem potoka Peklov a Volyňky převyšuje o 13-22m. Poměrně strmý svah s převýšením lemuje opevněnou plochu ze severovýchodní, východní a jižní strany. Strana západní a severní je přístupná téměř po rovině.
Přestože ještě v 1.polovině 19.století byly stopy fortifikace patrné (na 1.josefském mapování je zachycen val, roku 1837 byla podle opevnění vyčleněna samostatná parcela), vlivem trvalého hospodářského obdělávání byly z povrchu téměř dokonale setřeny již na konci 19.století. Tehdy proběhly první archeologické vykopávky, při kterých bylo vykopáno množství železných a keramických nálezů. Rozhodující vliv na poznání zdejšího hradiště měl ale až archeologický výzkum z 80.let 20.století. Následoval výzkum z 90.letech, při kterém byly použity moderní techniky(letecký průzkum, geofyzikální měření).
První osídlení bylo datováno již do konce starší doby kamenné, první opevnění tu postavili ale až v době halštatské. Jednalo se o necelý hektar velký dvorec opevněný příkopem na přístupné severní a západní straně. Za 4-5,8m širokým příkopem se nacházela 6-12m široká plocha za kterou stála palisádová hradba. Vchod se nacházel při jižní hraně terénu na západní straně opevnění. Krátce je zde doložena i lidská přítomnost v době laténské.
Podruhé zde bylo vybudováno opevnění v raném středověku. Stalo se tak v průběhu 9.století (snad v jeho 2.polovině) a rozloha nového hradiště se přesně kryla s rozměry halštatského opevnění, patrně ještě byl patrný halštatský příkop. Hlavním prvkem opevnění se stala hradba s dřevěnými prvky a pravděpodobně s čelní kamennou zdí. Probíhala podél přístupných stran a stála i podél severovýchodní strany. Zbylá jihozápadní a jižní strana byly natolik chráněny strmým svahem, že zde postačovala lehčí forma opevnění. Příkop před hradbou nebyl obnoven a patrně zde byl ponechán z velké části zanesený starý příkop. Vnitřní plocha byla rozdělena příčným příkopem s palisádou na dvě části. Ve vnější části byl zachycen pouze jeden čtvercový objekt v jihozápadním nároží, snad strážil předpokládanou bránu. Někdy okolo přelomu 9. a 10.století bylo hradiště dobyto a vypáleno.
Fotogalerie |
---|