Netolice

V těsném severovýchodním sousedství historického jádra Netolic se na terénní vyvýšenině nad Bezdrevským potokem (někdy též Rapačovem) nachází těžce zkoušené pozůstatky raně středověkého hradiště.

Hradiště je dvoudílné s výrazně opevněnou akropolí, ke které bylo na severozápadní a západní straně přihrazeno předhradí. Plocha akropole se nad údolím potoka zdvihá o 25m a strmé srázy vymezují celou severní západní a jihozápadní stranu. Akropoli vymezoval mohutný šíjový val, který vede severo-jižním směrem a na obou koncích se stáčí k západu a vede až k terénním hranám. Vnitřní plocha dosahuje 0,7ha, šíjový val měl původně délku minimálně 150m, do dnešní doby se dochoval v délce 115m. Dochovaná část byla v novověku snížena a přes různé další poškození se dochoval v šíři 15-25m a výšce okolo 2m. Nejvíce poškozený je v jižní části, kde je odkopán, kvůli přístupové cestě ke kynologickému hřišti. Vstup do vnitřního prostoru vedl od severu, zda druhý vstup vedl místem současné cesty není jisté. Hradbou byla chráněna i hrana terénu nad potokem, ovšem tato část byla terasovitě upravena v novověku. Za předhradí lze považovat prostor ve východním sousedství akropole. Na severu jej vymezuje strmý sráz k potoku, na severovýchodní straně drobná rokle, nad kterou probíhá výrazná terénní hrana. Na jihovýchodě je tato hrana v délce 75m rozvezena a poté pokračuje podél jižní strany napříč návrším v délce 110m, aby se napojila na šíjový val akropole. Plocha předhradí dosahuje 2,6ha.

Hradiště se objevuje v textu Kosmovi kroniky k roku 981, jakožto součást Slavníkovského dominia, to však není pravděpodobné. Další dochovaná písemná zmínka z roku 1088 uvádí hradiště jako jeden z opěrných bodů přemyslovců v jižních Čechách. Archeologickým zkoumáním lze datovat počátky hradiště do 10.století a fungovalo patrně až do 13.století. Na ploše akropole stál kostel sv.Jana Křtitele, který byl roku 1789 zbourán a jeho základy jsou po archeologickém výzkumu naznačeny pomocí drobné zídky.

Hradiště a zejména plocha akropole byla nenávratně poškozena novověkými terasovitými úpravami terénu, výstavbou kynologického hřiště a budovou určenou k jeho provozu. Další výrazné poškození způsobila výstavba asfaltové cesty vedoucí ke hřišti. Hradiště také výrazně poškozují časté a nadbytečné archeologické výzkumy, při kterých akropoli zkoumají studenti archeologie často pomocí destruktivních metod. Několik rozměrných, nezasypaných sond se na akropoli stále nachází. V roce 2004 bylo na hradišti započato s výstavbou archeoparku, tento záměr ale nebyl dokončen a dnes se po něm na západní, pohledově nejexponovanější hraně nachází 30m dlouhá hradba s věží uprostřed. Ta slouží zároveň jako rozhledna, příliš kvalitní rozhled ale nenabízí.

Návštěva hradiště moc radosti nepřinese, nevhodně umístěné kynologické hřiště, zbytečně přehnané destruktivní archeologické výzkumy, neudržovaný pokus o archeopark, zarostlý a poškozený val akropole, z větší části nepřístupné předhradí a těsné sousedství motokrosového závodiště jsou natolik silnými argumenty, že hradiště momentálně není chloubou, nýbrž ostudou Netolic.