Nuzice

Jižně od Bechyně, severovýchodně od Nuzic se nad levým břehem Lužnice nachází ostroh Hradce s pozůstatky pravěkého a raně středověkého hradiště.

Ostroh je na severu vymezen strmým srázem k toku Lužnice, na východní a jižní strany padá svah k vodoteči Židovská strouha, která se severně od opevněné plochy vlévá do Lužnice. Nejsnazší přístup vede od západu, kde se ostroh napojuje po rovině na okolní terén. Židovská strouha pod hradištěm meandruje a svahy k ní jsou většinou skalnaté a prudce svažité s výjimkou severovýchodního a jihovýchodního cípu, kde je sráz také prudký, ale schůdný. Převýšení vrcholové plošiny hradiště nad tokem Lužnice činí 36m a nad tokem Židovské strouhy minimálně 26m.

Západní přístupnou stranu od okolí vymezuje do oblouku vedený val, který byl na vnější straně doprovázen příkopem, který se však nedochoval. Val se na severu napojuje na tzv. Velkou skálu a vede přímo na jih. V severní části je poškozen lomem na kámen, ve střední pak nevhodnou stavbou rekreační chaty. Po 60m svého průběhu se začíná stáčet k jihovýchodu až téměř k hraně srázu strmě se svažujícímu k Židovské strouze. Jižních 20m valu se nedochovalo, dnes tudy vede cesta na vnitřní plochu hradiště. Původní délka hradby dosahovala asi 165m, dnes je dochováno 130m. Ve střední části dosahuje z vnější strany až 2,5m. Na valu rostou stromy, vnitřní plocha hradiště i předpolí je zemědělsky využívána. Východní stranu vrcholové plošiny o výměře 0,93ha podle starých popisů vymezoval val situovaný v nejužším místě šíje. Ten však byl údajně v roce 1902 rozebrán na stavbu silnice. Šíje je zde široká 25m a terén za ní se svažuje k severovýchodu. Není jisté, patřila-li svažující se plocha na západní straně k hradišti, hypoteticky může být za pozůstatek opevnění považována hrana probíhající západo-východním směrem ve svahu k meandru Židovské strouhy na severovýchodě. Dalším sporným územím je předpolí na západní straně. Drobná vyvýšenina připomínající val jihozápadně od "velkého" valu je podle magnetometrického měření patrně přírodního původu, pro případný val v místech dnešní silničky nejsou žádné důkazy.

Otázka datace hradiště není dosud vyřešena. Z povrchových sběrů a detektorových průzkumů pochází artefakty datovatelné do doby bronzové a raného středověku (také vrcholného). Dřívější údajně pozdně halštatské nálezy nelze ověřit, snad je lze spíše připsat špatnému datování.