Ostroměř

Na východním konci Mlázovického Chlumu, stojí zbytky rozsáhlého slovanského hradiště.

Opevněná plocha je z dlouhé severovýchodní strany vymezena hřbetem Chlumu, který pozvolna klesá k jihovýchodu. Strmý sráz zde padá do údolí potoka Javorky, která obtéká závěr Chlumu a prudce se stáčí k západu. Od hřbetu k jihu klesá terén jen pozvolně a na svahu se rozkládalo hradiště. Nejlépe přístupná je západní strana, kde terén zvolna stoupá k vrcholu Mlázovického Chlumu.

Opevnění vedlo po celém obvodu 30ha velké plochy. Delší osa hradiště měří téměř 800m a převýšení nejvyššího a nejnižšího bodu opevněné plochy tvoří 76m. Obvodové opevnění je značně poškozeno lomy především v severovýchodní části. V jižní části se dochovalo jen v podobě vysoké meze, narušované silnicí a již od středověku zástavbou. Nad severní a severovýchodní hranou se nachází val, který je narušen ve své strední části lomem. V západní části ho sleduje vnitřní příkop, který vznil v důsledku kopání materiálu na jeho stavbu. Nejsnáze přístupnou západní stranu opevnila mohutná hradba, jejíž pozůstatkem je dodneška až 10m vysoký a až 15m široký val. Před ním probíhal až 16m široký příkop, v severní části dnes využívaný pro cestu. Druhý příčný val dělí plochu na dvě zhruba stejně velké části. Nejlépe se dochoval v severní části. V lese jsou dále patrné menší valy, které vymezují necelé 2ha velkou plochu, patrně akropole. Toto opevnění bylo archeologicky zkoumáno. Sestávalo z příkopu, za ním z 0,7m široké bermy a 2,5m široké hradby s čelní kamennou plento o šířce 0,7m. Jádro hradby tvořila roštová konstrukce a vnitřní stranu uzavírala dřevěná stěna.

Z opevněné plochy jsou známé nálezy z pozdní doby bronzové, kultury slezskoplatěnické, ale opevnění patří až ranému středověku. Počátky slovanského hradiště lze klást do 2.poloviny 9.století. Na konci 10. či na počátku 11.století byla vybudována hradba okolo akropole a prostor hradiště se zmenšil jen na její rozlohu. Osídlena byla až do 12.století.