Ouběnice

Na zčásti zalesněném rozlehlém návrší se dvěma pahorky nad pravým břehem potoka Kocáby, asi 1 km jihozápadně od obce Ouběnice a 0,5 km západně od osady Chaloupky se má nacházet vícedílné hradiště.

Úbočí plochy označované za hradiště se prudce svažuje na jeho západní a severní straně, na jihu je sklon mírný. Na východní straně směrem k osadě Chaloupky je sklon velmi mírný a táhlý. Návrší tvoří lesem porostlá mělká prohlubina, rozdělená polem na dvě části jižní nižší a severní vyšší. Severní a západní patu kopce obtéká říčka Kocába.

Severní část kopce je interpretována jako akropole. Na severu je se nachází valovitý útvar měřící na délku asi 55m, na šířku 4-5 m a jeho výška kolísá mezi 0,7-1m. Druhý, domnělý val má uzavírat akropoli od jihu. Dnes je zde jen velmi nepatrně zřetelná terénní vlana, Na délku měří cca 100 m, na šířku 2-3 m a výška se pohybuje mezi 0,2-0,5m. V tomto "valu" se má nalézat brána, dnes jen stěží identifikovatelná snáíženina se nachází zhruba 30 m od východního okraje "valu". Samotná domnělá akropole, nalézající se v prostoru mezi oběma "valy", má charakter ploché vejčité rovinky, mísovitě prohloubeného tvaru. Za stopy svědčící o možné existenci rozsáhlé vnější části hradiště zahrnující úžlabinu a jižní vrcholek lze prý považovat výraznou terénní hranu na jižní straně areálu.

Celá fortifikace zatím nebyla archeologicky zkoumána a doposud schází výraznější datovatelné nálezy. Celá lokalita není pro stavbu hradiště příliš vhodná a s největší pravděpodobností jde o pseudolokalitu. Severní valovitý útvar je podle své podoby nejspíše přírodního původu, jižní terénní hrana je vytvořena hranicí lesa a zemědělsky využívané plochy. Zvýšený hřbet na jižní straně domnělého předhradí je zcela jistě přírodnmího původu. Pokud vyloučíme přírodní útvary, zbyde pouze toponymum "hradiště", které může mít původ pouze v označení od západu pohledově dominantního vrchu.