Pavlovsko

Mohutné hradiště se rozkládá na výrazném a okolí dominujícím vrchu Žďár nad Rokycany.

Opevnění, které probíhá zhruba v půlce výšky kopce zahrnuje plochu asi 24ha. Plochu na severní a severovýchodní straně vymezují strmé, někdy až kolmé skalní stěny. Vnější opevnění vybíhá v podobě nevýrazného valu od skal v severozápadním cípu vnějšího hradiště k jihu. Začleňuje do opevněné plochy drobný vodní zdroj a vede po terénní hraně. Poté je val přetnut cestou a dále pokračuje mírným svahem v podobě valu vysokého až 0,7 z vnitřní a 1,5m z vnější strany. Obloukem se stáčí k východu a pokračuje svahem v délce asi 200m a poté se stává jen těžko patrným. V jihovýchodní části se místy zcela ztrácí, místy využívá skalní výchozy. Končí u vyvýšené plochy z jihovýchodním cípu. Zbylá část obvodu je zcela nepřístupná, díky skalní stěně, která dosahuje značného převýšení. V severovýchodní části, v nejvyšším místě vrchu se nachází mohutně opevněná, zhruba 1ha velká akropole. Je vymezena od severní, přes západní až k východní straně mohutným kamenným valem, který se přimyká ke skalní stěně na severovýchodní straně. Val o délce 240m dosahuje z vnitřní strany až 3m výšky. Z vnější strany je velmi mohutný a kamenná destrukce dodnes převyšuje okolí až o 10m, rozvalen je až do 12m šířky. Vnitřní plocha o rozměrech přibližně 140x80m se nazývá Zahrádka a je mírně svažitá k jihozápadu. V severozápadním úseku valu se nachází skalní brána, která navazuje na podobnou bránu severozápadně pod akropolí.

Hradiště svojí dispozicí připomíná hradiště na Plešivci. Pro jeho datování zatím nejsou jednoznačné důkazy, známý je především nález depotu bronzových předmětů. Sondování plochy předhradí bylo jen málo neúspěšné, z akropole je znám pouze jeden těžko datovatelný pravěký střep. Ze sběrů pochází několik střepů z doby bronzové. Z blízké polohy pochází několik bronzových předmětů datovaných do pozdní doby bronzové.