Podražnice

Severovýchodně nad návsí v Podražnici se zdvihá návrší s pomístním názvem Zámek, na kterém se dochovaly pozůstatky pravěkého hradiště.

Návrší na jižní a západní straně vymezují postupně stále strměji se sklánějící svahy zakončené téměř kolmou skalní stěnou narušenou množstvím drobných lomů. Skalní stěna má výšku zhruba 8-10m, převýšení vnitřního prostoru hradiště oproti údolí činí 25-40m. Plocha hradiště má přibližně oválný tvar, protáhlý v severo-jižním směru. Vnitřní využitelná plocha dosahuje necelý jeden hektar. Opevnění sestává z valu, který doprovází vnější příkop. Na severu linie opevnění vybíhá od strmého svahu, který hradiště vymezuje podél krátké severní strany. Od hrany terénu běží nejdříve k jihovýchodu a v mírném oblouku se zhruba po 40m stáčí j jihu, až jihozápadu a poté vede zcela rovně v délce 105m až do míst, kde se vytrácí, patrně v důsledku dřívějšího zemědělského využívání plochy hradiště. Na jihu tak chybí přibližně 40m fortifikace, snad se zde nacházela i zaniklá brána. V místech mezi vyzněním valu a skalní stěnou, lze na jižním svahu pozorovat nevýraznou terénní hranu o výšce maximálně 0,2m, která se ve velmi mírném úhlu stáčí k jihozápadu a může být pozůstatkem rozvezené linie opevnění. Dochovaný val má v jižní části svého přímého úseku výšku do 3m, směrem k severu se zvětšuje až na 4,5m. Z vnitřní strany je v jižní části val patrně v důsledku zemědělské činnosti téměř zarovnán, směrem k severu roste až na 1,3m. Také vnější příkop je v jižní části méně patrný a směrem k severu se prohlubuje až na hloubku 0,7m (v místech severního stočení) při maximální šířce 5m. V severním cípu je příkop ukončen o několik metrů dříve než val (krátce před hranou svahu), situace je zde narušena lesní cestou, ale vzhledem k o 5m níže položenému "ochozu", který běží více než 20m paralelně s valem, zde lze předpokládat ulicovitou bránu vedoucí do vnitřního prostoru hradiště. Archeologický výzkum na hradišti, provedený v letech 1975-76 odhalil vnitřní dřevohlinitou konstrukci valu. Hradba měla dřevěnou konstrukci z patrně svisle a vodorovně seskládaných kůlů a vnitřní prostorem byl vysypaný hlínou. Vnější strana byla zabezpečena kameny, vnitřní snad dřevěnou, kůlovou konstrukcí. Archeologický výzkum odhalil také půdorys kůlové stavby o rozměrech 7x5m v těsném sousedství hradby. Rozměrná sonda přetínající opevnění, včetně příkopu je dodnes v terénu patná a spolu s velkou navazující sondou ve vnitřním prostoru hyzdí hradiště. Val je také zhruba v polovině své dochované délky poškozen vkopanou zemljankou.

Archeologickým výzkumem a povrchovými sběry lze osídlení polohy dělit do tří časových období. Nejstarší osídlení pochází z mohylového stupně doby bronzové, tehdy ještě zřejmě neopevněné. K výstavbě opevnění došlo v následné pozdní době bronzové, ze které pochází nejvíce nálezů příslušící mladší fázi nynické skupiny. Poslední fází hradiště prošlo v pozdní době halštatské, na jejímž konci bylo opuštěno.

mapa  

Kraj: Plzeňský
Okres: Domažlice
Katastrální území: Podražnice

GPS: 49°33'23.513"N, 12°57'54.125"E


Také se zde jmenovalo, či jmenuje:

Zámek
Na Zámku

 

-----------------------------------------------

Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 20160/4-4034


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika