Praha Hradčany

Ostrožna nad Vltavou, na které dnes stojí Pražský hrad, byla osídlena a pravděpodobně i opevněna již v pravěku. Zachycena byla keramika z pozdní doby kamenné kultury řivnáčské a mladší doby bronzové kultury knovízské.

Více než tisícileté nepřerušené trvání vladařské rezidence změnilo původní terén a odstranilo většinu stop po hradištích, které tu stály. Zatímco pravěké opevnění se pouze předpokládá, raně středověké je dobře archeologicky prozkoumáno. Původní terénní konfigurace se značně liší od dnešní. Původní ostrožna byla úzká a výrazná, jednalo se vlastně o skalnatý hřbet s nerovným povrchem. Na severu byl ostroh vymezen srázem k potoku Brusnice, na jihu svah klesal do malostranské kotliny. Na východě skalnatý hřbet klesal a zužoval se až k místu, kde se Brusnice vlévala do Vltavy. Na západě opevněnou plochu vymezovala příčná rokle v místech, kde dnes Hrad navazuje na Hradčanské náměstí.

Nejstarší slovanské opevnění bývá kladeno do 1.poloviny 9.století. Výraznější opevnění bylo vystavěno až na počátku 10.století Spytihněvem I. Opevněná plocha obsáhla téměř 6ha. Obvodová hradba vedoucí okolo akropole dosahovala 6-7m šířky a předpokládá se výška asi 8m. Čelní kamenná zeď měla mocnost do 1m. V místech, kde přetínala ostrožnu byla doplněna vnějším příkopem. Před ní leželo předhradí, pravděpodobně také opevněné.

Většina staveb ve vnitřní ploše byla dřevěná s výjimkou kostelů. Nejstarší archeologicky doloženou kamennou stavbou je kostel Panny Marie postavený v 80.letech 9.století. Hradby byly postupně přestavovány. Radikální změna přišla roku 1135, kdy opevnění nahradila kamenná románská hradba. Pražský hrad si dodnes udržel hradištní dispozici.