Přerov nad Labem

Severozápadně od Přerova nad Labem se tyčí Přerovská hůra. Jedná se o tzv.svědeckou horu, která převyšuje své okolí o více než 50m. Její náhorní plošina je téměř rovná a po stranách terén prudce klesá. Takto byla plocha opevnění chráněna z jihu, západu a severu.

Fortifikace se soustředila na dvě místa. Vnější opevnění přeťalo úzkou přístupovou šíji na východě. Zde jsou patrné příčné terénní vlny, pozůstatky dvou valů a dvou příkopů. Dvě teréní vlny vedou v mírném oblouku přes pole. Tato část vněhjšího opevnění je již téměř rozorána a nejlépe je patrná na leteckých fotografiích, na severní straně poté sbíhá do lesa a ve formě nevýrazných teréních hran pokračuje ještě asi 200, směrem k severozápadu až se spojí do jedné linie, která pokračuje jako teréní obvodová hrana . Takto vymezená plocha dosahuje téměř 19ha. Zhruba uprostřed předhradí je plocha poškozena zaniklým lomem, o celkové výměře téměř 0,7ha. Celková využitelná plocvha předhradí (bez fortifikace) dosahuje 10,3ha. Západní část vrcholové plošiny opevňuje vnitřní fortifikační linie. Je skoro úplně rozorána, a dnes je zde vidět jen mírně zvlněný terén. Geofyzikálním měřením se zde podařilo vysledovat průběh valu a dvou vnějších příkopů. Plocha akropo má výměru 7,1ha. Jsou-li obě linie současné, potvrdí až další archeologický výzkum. Hradiště bylo patrně opevněno i po celém obvodu, v některých místech jsou patrné pozůstatky v podobě nízkých valů. Jižní stranu poškodily lomu, které odtěžily asi 0,3ha vrcholové plošiny.

Hůra byla osídlena jistě v době kultury lužické, knovízské a slezské. O opevnění se ale uvažuje až při osídlení v pozdní době halštatské a době raného středověku.