Skočice

Na západním předvrcholu kopce Hrad, nedaleko Skočic se nachází pěkně dochované hradiště. Hradiště je známé již od druhé poloviny 19.století, větší archeologický výzkum na něm ale dosud proveden nebyl.

Opevnění zaujalo plošinu jihozápadně od vrcholu kopce, se kterým je spojena sníženou šíjí. Zhruba trojúhelníkovité plocha se užší částí přimyká k vyvýšenému prostoru na jihu, který mohl být využit jako akropole. Jižněji za domnělou akropolí zvolna klesá skalnatý hřeben, od něj je hradiště odděleno přirozenou průrvou, snad částečně upravenou. Akropole je v západní části mírně snížená a nad povrch zde vystupuje rozměrná skála. Od navazujícího prostoru na severu je oddělena příkopem, který využil sníženinu přírodního původu. Samotný prostor trojúhelníkovité plošiny je ohrazen 330m dlouhým kamenitým valem, který je v nárožích veden do oblouků. Plocha, kterou vymezuje, dosahuje 0,9ha, spolu s vyvýšenou částí, snad akropolí, je celková plocha hradiště 1,1ha. Nad severozápadní šíjí, v místě nejsnazšího přístupu, která vede k vrcholu kopce, snad bylo původně opevnění zdvojeno. Necelých 30m od valu totiž probíhá do oblouku vedená terasa, zjevně původně uměle vytvořená. Val je přerušen na dvou místech, na jihovýchodě poblíž příkopu akropole se nachází rozvalená ulicovitá brána a v severní části je val patrně druhotně přetnutý cestou.

Na hradišti bylo položeno několik sond, bylo zde provedeno množství povrchových sběrů a zkoumáno bylo i opevnění. Na západní straně je odhalená část kamenného líce hradby, zkoumána byla i ulicovitá brána. Přesto nelze s jistotou určit dobu výstavby hradby. Několik kusů keramiky snad lze datovat již do eneolitu, nejvíce nálezů připadá na starší dobu bronzovou, lidé se zde minimálně pohybovali i v době halštatské, laténské a větší množství nálezů přísluší i ranému středověku.