Soběslav - Svákov

Severozápadně od Soběslavi se na ostrohu nad levým břehem Lužnice dochovaly monumentální pozůstatky starého hradiště.

Lokalita se nazývá Svákov a tok Lužnice převyšuje až o 40m. Široký ostroh vymezuje od východu strmý sráz k Lužnici, jižní a především na jihovýchodní stranu vymezuje rokle bezejmenného potoka, který pramení u nedaleké poutní studánky s novověkou kaplí. Prudký svah do nivy Lužnice vymezuje také severovýchodní stranu. Opevnění v podobě mohutného valu vede do oblouku od nejvýchodnějšího místa hradiště, podél severní a západní strany až k nejjižnějšímu místu hradiště. Val je nejmohutnější na západní straně, kde dosahuje oproti vnější straně až 8m. Podél větší části severní a podél celé západní strany val doprovází vnější příkop. Příkop je nejmenší na severní straně, na západní dosahuje šířky až 20m při maximální hloubce 3m. Plocha vymezená tímto opevněním dosahuje 3,8ha a je téměř rovná. Val je na západní straně nad touto plochou převýšen až o 5,5m.

Na konci 19.století a na počátku 20.století na hradišti proběhly archeologické výzkumy, které zanechaly výrazné stopy na valu, který byl při výzkumech značně narušen. Z neúplných záznamů o výzkumu lze dovodit dřevohlinitou konstrukci valu s kamennou čelní plentou?. Byly zaznamenány výrazné stopy požárů, podle kterých bylo v době výzkumů diskutováno o tzv. spečených valech. Stopy požáru jsou však důkazem o násilném zániku hradiště. Nalezená keramika náleží především ranému středověku, menší část náležela době halštatské. Abnormální strmost valu indikuje myšlenku, zda nebylo opevnění využito ve vrcholném středověku, či novověku, archeologické nálezy tomu však nenapovídají.