Srbce

Na rozsáhlé vrcholové plošině Kusé Hory se nacházejí pozůstatky doposud nedatované fortifikace. Severní část Kusé Hory vytváří široký ostroh, který od východu, severu a západu vymezují strmé svahy. Jižní strana je přístupná po rovině a přetíná jí mohutná soustava opevnění, která vymezuje plochu o velikosti 53 ha.

Šíjové opevnění dosahuje délky téměř 360 m a na východní straně nebylo v délce asi 30 m dostavěno. Linie opevnění sestává z velmi širokého příkopu, který je hluboký pouhých 1-2 m. Plocha příkopu je dokonale zarovnaná a přetíná jí celkem 7 úzkých přechodů, údajně navršených z kamení. Spíše však nedokopaných. Přechody jsou rozmístěny v téměř pravidelných rozestupech. V jednom ze segmentů příkopu, zhruba uprostřed šíje je do opukového podloží vysekaná nepravidelná jáma neznámého stáří. Za příkopem se nachází až 10m široká plocha jakéhosi tarasu, jehož výška odpovídá výšce terénu před příkopem. Tato část se popisuje též jako berma, která by svojí šířkou neměla obdoby. Za tarasem se zdvihá 3-4 m vysoký val, také velmi široký. Dvakrát je přerušen novodobými cestami. Naproti některým přechodům přes příkop jsou ve valu sníženiny. Stejně jako příkop, nebyl ani val na východní straně dostavěn.

Opevnění doposud nebylo datováno, v 19.století bývalo přirovnáváno k nedaleké fortifikaci u Rabouně. Obě opevnění mají téměř stejnou velikost, skladba opevnění je však zdánlivě zcela odlišná. Doba stavby bývá kladena do laténského období, případně do raného středověku. Jiní badatelé hledají dobu výstavby ve vrcholném, či pozdním středověku. Nejvíce názorů ji ale klade až do novověku s tím, že jde o polní ležení.

Uvnitř rozsáhlé vnitřní plochy se podle některé literatury nalézá nízkým valem ze tří stran ohrazený prostor a také se zde má nacházet zaniklá vesnice, ve skutečnosti jde o snos kamenů a v případě vesnice se jedná o plochu postiženou dobýváním písku či štěrku. Je s podivem, že si předchozí badatelé nepovšimli zcela očividné skutečnosti - šíjové opevnění není dostavěno. Jak v terénu, tak na kvalitnějším zobrazení z dat LLS je zcela jasné, že ani příkop, ani val není dokončen. Stavba byla opuštěna v poměrně rané fázi výstavby, příkop není dohlouben, jsou ponechány nájezdové segmenty, nedokončenost valu je také jasně patrná, val byl vršen z vnějšího prostoru, kde se po celém valu nacházejí drobné rampy a sníženiny vycházející směrem od bermy.

Unikátní a významná památka tak stále čeká na kvalitní dokumentaci, která je žádoucí pro pochopení způsobu výstavby takto rozsáhlého opevnění, protože dosavadní odborné stati jsou svou kvalitou zcela nedostatečné.