Stradonice (okr. Beroun)

Obrovský terénní blok s pozůstatky keltského oppida, se nachází jihovýchodně od Nižboru a západně od Stradonic.

Ze severu a severovýchodu je obtékán Berounkou. Z jihu, západu a severozápadu Habrovým potokem, který se severozápadně pod oppidem vlévá do Berounky. Nejpřístupnější tak byla jihozápadní strana, především šíje uprostřed této strany. Naopak přírodou nejlépe chráněné jsou strmé srázy nad Habrovým potokem.

Oppidum zaujalo celou plochu tohoto břidlicového blohu o ploše 90,3ha. Nejvyšší jihozápadní část zaujímala akropole. Hlavní brána do opevnění vedla na jihovýchodě. Byla zdvojená a několikrát přestavovaná. Cesta k ní vedla úžlabinou a byla kontrolována průběhem jihovýchodní hradby. Do prostoru akropole vedla ještě jedna brána na jihozápadě. Do Severního předhradí se předpokládají také dva vstupy. Jeden na severovýchodě a jeden v nejsevernějším výběžku. Obvodová hradba sestávala většinou z čelní kamenné zdi, za kterou bylo nasypáno hlinitokamenné těleso s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Uvnitř oppida oddělovala hradba akropoli od předhradí. Samostatně opevněné pak byly některé dvorce vně oppida.

Počátek stavby opevnění se datuje kolem roku 120 př.n.l a zánik mezi léta 40-25 př.n.l.

Oppidum se stalo světově proslulým, díky nálezu pokladu (asi 200 zlatých a stříbrných mincí) v roce 1877. Poté bylo drancováno zlatokopy a tak je tomu až dodnes.