Třeskonice

V severozápadní části vrchoviny Džbán, jižně od vsi Třeskonice se nachází výrazně opevněné hradiště, které zaujalo vrcholovou plošinu tabulového vrchu Výrov.

Vrcholové plató lichoběžníkovitého půdorysu s delší severní stranou dosahuje výměry 6,2ha a převyšuje okolní terén o 40 - 60m. Plošina byla opevněna po celém obvodu. Opevnění bylo zkoumáno na východní straně a sestávalo z valu, který měl na vnější straně lícovanou opukovou zeď, která stála na hraně vrcholové plošiny. Hluboko pod ní ji lemoval příkop s vnějším náspem. Celková šířka fortifikace dosahuje až 30m. Celková délka obvodu vnitřního valu dosahuje 1070m, vnější část opevnění má délku 1,2km.Jižní polovina západní strany je poškozena lomy, které se zařízly až 10m do vnitřní plochy hradiště. Vnitřní val je nejlépe dochován podél severní strany, kde dosahuje až 2m výšky. Vnější část opevnění se také nejlépe dochovala podél severní strany, v podobě široké terasy se dochovala po celé délce s výjimkou odtěžené plochy.

Recentně je poškozena i vnitřní plocha. V 60-tých letech byla planýrována buldozery, které patrně zničily vnitřní val (možná dvojitý), který vymezoval západo-východním směrem jižní třetinu náhorní plošiny. Dalším narušením jsou dva drobné lomy v místech současného severního vstupu a dvě větší lomy v severovýchodní části hradiště. Tyto lomy jsou zalesněné, zbytek plošiny je zemědělsky obděláván s výjimkou místa na západní straně, kde stojí telekomunikační vysílač.

Z hradiště jsou známy nálezy pozdně halštatské (jsou doloženy i pod opukovou zdí) a raně středověké (kulturní vrstva respektovala opukovou zeď). Starší bádání určuje některé nálezy i do neolitu, eneolitu, doby bronzové (kultury knovízské), kultuře laténské a římské.