Všemyslice I

Jeden a půl kilometru od soutoku Lužnice s Vltavou se na levém břehu Vltavy nachází pozůstatky pravěkého hradiště.

Opevnění se nachází v cípu ostrohu svíraného od západu údolím potoka Karlovka a od severu údolím Vltavy, do které se pod hradištěm Karlovka vlévá. Přístup na vyvýšený cíp ostrohu vede pouze od jihu, kde se za šíjovým příkopem nachází předhradí opevněné valem. Závěr ostrohu zaujala akropole, která je protáhlá ve směru sever-jih a čítá pouhých 0,03ha. Je možné, že na východní straně došlo k drobným sesuvům (snad v důsledku lámání kamene pro stavby ve vedlejší vsi) a využitelná plocha se tak o 0,01ha zmenšila až po zániku hradiště. Akropole je od jižní plochy oddělena mohutným, do oblouku vedeným příkopem, který je poškozen druhotnou cestou, která vede jeho částí. Na jihu se nachází 0,22ha velké předhradí, které je vymezeno dobře viditelným valem. Začíná na západní straně u hrany srázu k potoku Karlovka a vede mírným obloukem k východu v délce 50m, následně se stočí téměř v pravém úhlu k severu a pokračuje jako jen málo patrná terasa dalších 60m. Zhruba uprostřed svého východního průběhu je přerušena dnešní cestou, která přes předhradí pokračuje do šíjového příkopu. V severní části poškozená terasa klesá zarostlým terénem, až se stočí k severovýchodnímu vyústění šíjového příkopu. Celková délka dochovaných stop po opevnění předhradí činí téměř 120m. Západní strana předhradí nad strmým svahem ke Karlovce nevykazuje žádné pozůstatky ohrazení, snad zde byl aplikován pouze jednoduchý plot, který nezanechal v terénu stopy. Celková plocha hradiště včetně opevnění dosahuje 0,48ha. Na akropoli se nachází rozměrná 4,5x3m velká díra, která původně vznikla jako archeologická sonda, později ji zvětšily amatérské výkopy (možná stavba dětského bunkru), následované dalším archeologickým výzkumem.

A.Sedláček hradiště považoval za zaniklou vrcholně středověkou tvrz. V nedávné době bylo hradiště podrobeno modernímu archeologickému zkoumání, při kterém bylo hradiště datováno, a byla zjištěna konstrukce opevnění. Vnitřní hradba měla v čele kamennou plentu i kamenný základ s dřevěným roštem a kamenito-hlinitou výplní. Nad tímto korpusem se nacházel výplet omazaný mazanicí. Tato hradba zanikla požárem a zřítila se do vnitřního prostoru. Opevnění předhradí zkoumáno dosud nebylo. Většina nálezů, včetně vnitřního opevnění lze datovat na přelom starší a střední doby bronzové.