Kraj: Jihočeský GPS: Akropole 49°5'56.270"N, 13°52'5.609"E Také se zde jmenovalo, či jmenuje: Věnec ----------------------------------------------- Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 27853/3-3630 |
V nejvyšší části masivu Pržmo, se dochovalo hradiště s výraznými pozůstatky opevnění. Kamenný val okolo akropole dal vrcholu kopce název Věnec. Převýšení vrcholu kopce nad blízkým tokem Volyňky činí až 265m.
Akropole hradiště zaujala vrcholovou plošinu o velikosti 0,5ha, která je na severu ukončena až 15m vysokou skalní stěnou. Zbývající obvod v délce 220m zajistila mohutná kamenná hradba, která se dodnes dochovala jako mohutný kamenitý val. Na některých místech je stále pozorovatelný čelní líc zdiva, pravděpodobně jde ale o novověké úpravy. Přístup zajišťovala klešťovitá brána s křídly vtaženými dovnitř. Na jihovýchodní a východní straně má val vnější výšku až 10m. Skalní stěna na západní i východní straně pokračuje jako hřeben a tento skalní útvar táhnoucí se ve směru severozápad-jihovýchod dosahuje celkové délky 270m. K němu se připojuje kamenitý val, který je pozůstatkem hradby předhradí. Vymezuje 1,7ha velkou plochu západně, jižně a jihovýchodně od akropole, která se poměrně prudce svažuje. Val dosahuje na vnější straně výšky až 5m, líc zdiva na některých úsecích je jistě novověkého původu. Podél západní strany byl val zdvojený. Druhé předhradí se rozkládalo severně a východně od vnitřních fortifikací. Kamenitý val vymezuje dva výběžky kopce a plochu mezi nimi. Na západě vybíhá val předhradí od skalního hřebenu k severnímu cípu, kde se napojuje na vybíhající skaliska. Od nich vede jihovýchodním směrem, je přerušen cestami a v některých místech je pouhou terasou. Směrem k východu poté nabírá na mocnosti a končí u velkých skal ve východním cípu kopce. Od nich vede k západu až k valu obepínající menší vnitřní předhradí. Tento val je proražen celkem 15 vstupy, původní z nich se hledá převážně na jižní straně. Celkový rozsah opevněné plochy činí 8ha, délka valů dosahuje 1530m.
Archeologickým výzkumem byly zachyceny nálezy datované do eneolitu, doby pozdně halštatské až časně laténské a doby pozdně laténské. Opevnění zkoumáno nebylo, ale lze předpokládat jeho výstavbu v pozdní době halštatské. Protože se pevnost nachází poměrně vysoko a na místě s velkým převýšením oproti okolí, předpokládala se její refungiální finkce. Při archeologickém výzkumu ale byly zachyceny pozůstatky staveb a doklady trvalého bydlení. Na akropoli se nachází vodní zdroj, dnes vyzděný.
Fotogalerie |
---|