Zbraslav - Havlín

Na samém začáteku Brdského masivu (zde nazývána ještě Řevnická brázda) se nedaleko soutoku Vltavy s Berounkou tyčí nad Zbraslaví vrch Havlín, na jehož vrcholu se předpokládá raně středověké hradiště.

Vrch je na severní straně ohraničený strmým svahem k mrtvému ramenu Berounky, podobná byla situace i na východní straně, nad nivou Vltavy před tím, než byla upravena do podoby lesoparku. Převýšení vrcholové plošiny nad toky činí téměř 70m. Na západní straně návrší pozvolna klesá a strmý svah se nachází poměrně daleko až nad dnešní dálnicí, Není pravděpodobné, že by se předpokládané opevnění rozkládalo až k němu. Dlouhá jižní strana pozvolna klesá a byla v novověku terasovitě upravena.

Na samém vrcholu stojí původně románský kostel sv.Havla, který je poprvé zmiňován v roce 1115. Východní strana návrší a východní svah byl využíván jako chmelnice a poté vinice. Dnes se na většině plochy vrchu s výjimkou kostela a hřbitova nachází třešňovka. Severovýchodní cíp ostrohu byl výrazně poničen stavbou vodojemu. Starší badatelé Havlín ztotožňovali s horou a hradem Osek (Osseca), který je zmiňován v Kosmově kronice. Romantická archeologie sem umisťovala i bájný Kazín. Především v 2.polovině minulého století byla existence zdejšího hradiště zpochybňována, přesto je prohlášeno za kulturní památku.

Přes výrazné poničení plochy lze podrobným zkoumáním registrovat několik desítek metrů dlouhý nevýrazný valovitý útvar, který se táhne jižně od hřbitova směrem nejdříve východo-západním a poté jihovýchodně-severozápadním směrem přes terasovité novověké teréní úpravy a zaniká nedaleko rozptylové loučky. Pokud by tento nenápadný val byl pozůstatkem satré fortifikace, vymezoval by vrcholovou plochu výměře necelých 4ha.

Lokalita dosud nebyla archeologicky zkoumána, vzhledem ke konfiguraci terénu, existence románské svatyně, blízkosti raně středověkého dvorce lze předpokládat, že existence hradiště v mladší až střední době hradištní je vcelku pravděpodobná.