Ostromeč

Zříceniny hradu na konci dlouhé ostrožny nad soutokem Mastníku a Vltavy. Nejstarší fáze hradu a jeho jméno není známé, může se jednat o Hradnici známou z predikátu užitého k roku 1369.

Starý hrad se nacházel na konci ostrožny, za areálem keltského oppida, ze tří stran chráněný strmými srázy do údolí Vltavy a Mastníka. Nevelký hrad se skládal z hlavní budovy položené v obdélném jádře, které obíhal příkop a hradba, ze které se dochoval výrazný val. Z paláce se dochovala část valeně zaklenutého suterénu, část druhé, patrně plochostropé prostory a části obvodové zdi. Na počátku 15.století byl již zpustlý.

Roku 1424 byl hrad obsazen Tábority a ti zde postavili nový hrad. Protože byl starý hrad velmi malý, zaujala nová část dispozice plochu před šíjovým příkopem, v širší části ostrožny. Nepříliš silným obvodovým opevněním zajištěná plocha měla obdélný tvar. Uprostřed se nacházela velká obdélná budova. Vedle ní stála menší trojprostorová budova a další zástavba zajišťovala vstup do hradu. Obrana přístupu spočívala především na mohutném valu a čtverhranné stavbě, snad věžovitého charakteru vedle něj.

Ostrožna mezi oppidem a hradem je velmi úzká a na několika místech ji přetínají opevnění v podobě valů, které můžou příslušet hradu, ale může se jednat i o pozůstatky obléhacích prací. V poměrně velké vzdálenosti od hradu, na vrcholu kopce Červenka v areálu keltského oppida se nachází opevnění, které může být i předsunutou baštou hradu. Může se však jednat i o pozůstatek obléhacích aktivit.

Hrad byl roku 1428 dobyt a následně obnoven. Po více než dvouměsíčním dobývání byl roku 1435 vypálen a pobořen. V roce 1450 byl opět obnoven a stal se opěrným bodem výbojné posádky. V roce 1471 byl neúspěšně dobýván a při tomto dobývání je písemně doložený vznik několika obléhacích fortifikací. Doba zániku hradu není jasná, jako pustý je připomínán k roku 1542.