Pyšolec

Zříceniny hradu na ostrožně nad přehradou Vír. První zmínkou o hradu je zápis z roku 1350. Týká se postoupení poškozeného hradu. Takže v té době již stál a již byl i poškozen. I podle archeologických nálezů lze založení hradu zařadit zhruba do 1.třetiny 14.století. Hrad byl do roku 1353 opravován. Stavební činnost se archeologicky předpokládá ještě v polovině 15.století. Roku 1455 se připomíná hrad, ale již roku 1464 se mluví jako o hradu zbořeném.

Jeho plocha se dělila na dva díly. Přední předhradí a zadní jádro. Předhradí je vymezeno šíjovým příkopem o šířce 20m a hloubce 10m. Příkop je vylámán do skály v místě přírodní skalní rozsedliny. Předhradí bylo jen 10 - 14m úzké. Vnitřní plochu chránil příkop a val. Val se nachází i v čele nad příkopem. Nad ním stála zřejmě věžovitá lichoběžná stavba. Zděné předhradí mělo spíše fortifikační funkci, jistilo přístupovou cestu od jihovýchodu a vzdalovalo útočníky od jádra hradu. Mezi předhradím a jádrem se nachází dva příkopy, které mezi sebou mají skalnatou bariéru. Ta je na severu i jihu napojena k bočním opevněním jádra. Vzhledem k jejím malým rozměrům se jednalo jen o mezimostí s obranou stavbou. Příkop před ní je opravdu mohutný, má šířku 29m a hloubku 12-14m. Třetí příkop byl také rozměrný, ale od jádra k němu předstupovala parkánová hradba s patrně věžovitou bránou. Parkán obíhal prostor pod jádrem hradu ze severního a západního boku a vymezil tak menší boční předhradí.

Vlastní jádro stálo na vyvýšené ploše a mělo půdorys lichoběžníku. Zúžený severovýchodní konec zabral nepravidelný dvoutraktový palác. V čele za obvodovou hradbou stál mohutný válcový bergfrit o průměru 9,5m. Vedle něj stála pravděpodobně vstupní brána a v prostoru směrem k paláci původně zaklenutá cisterna. Severozápadní hradbu jádra zesilovaly patrně tři pilíře, prostřední z nich měl průchod na parkán.

Dodneška se nejlépe dochoval střep půlky bergfritu, mohutné pilíře a malé části parkánu. Nepatrné zbytky zdiva se dochovaly i na místě věžovité stavby na předhradí.