Bacín - svatyně

Bacín je nejvyšším bodem Českého krasu, pouze 1m mu chybí do výšky 500 m.n.m. Při jeho vrcholu se nachází unikátní kultovní místo používané mnohokrát napříč dějinami.

Ve vrcholové partii se nachází unikátní planina ohraničená skalním věncem, která připomíná jakýsi amfiteátr. Na této plošině lze pozorovat řadu krasových jevů, například závrty. Vedlejším projevem krasové činnosti je vrcholové jezírko, které bývá po většinu roku zavodněno. Nedaleko jezírka se nachází krasová puklina, která byla donedávna zasypaná. V roce 1988 ji speleologové čistili, ve snaze objevit nové jeskynní systémy. Po odkrytí usazenin byly objeveny vrstvy kostí, promíchané se střepy pravěké keramiky. Následoval detailní archeologický výzkum, který probíhal v letech 1989 - 1994.

V rozšiřující se štěrbině byly nalezeny pozůstatky po rituálních činnostech, která se zde odehrávala vícekrát v průběhu předchozích tisíců let. V nejspodnější části byly nalezeny kosti muže, datované do doby mezi lety 9150 - 8600 př.n.l. Druhým nejstarším nálezem byla kamenná sekera ze 4.tisíciletí př.n.l. Velká keramická nádoba pochází z doby bronzové, kultury šňůrové keramiky. V mladší době bronzové lid knovízské kultury pokračoval v zaplňování pukliny. Z této doby byly nalezeny stopy po hloubení a následného uložení kostí dvou dětí jejichž věk byl odhadnut na 2 a 12 roků. Ukládání ostatků do štěrbiny pokračovalo i v době železné, zde byly uloženy kosti mladého člověka a také několik nádob. Archeologické nálezy ukazují na používání Bacína i po přelomu letopočtu. Zlomky nádob jsou datovány k přelomu 8. a 9.století, další poté na přelom 14. a 15.století, do této doby se také umisťuje nález koňské podkovy a železného hrotu šípu. Nejmladším nálezem je keramický džbán ze 16. - 17.století.

V okolí pukliny byla nalezena řada pozoruhodných nálezů. Jednalo se zejména o střepy keramiky a kamenné nástroje. Na vrcholu Bacína měla být vystavěna rozhledna, což však vzhledem k unikátnosti a archeologické hodnotě tohoto prostoru není vůbec vhodné.