Benátky nad Jizerou

Na místě dnešního zámku založil v roce 1349 Jan z Dražic klášter křížovníků s červeným srdcem. Za husitských válek byl klášter pobořen a opuštěn.

Na jeho místě vystavěl kolem roku 1526 Bedřich z Donína raně renesanční zámek, který dodnes tvoří pravé křídlo stávajícího objektu s o několik desetiletí mladšími figurálními sgrafity. V roce 1599 zámek zakoupil od pánů z Donína císař Rudolf II. a vzápětí poskytl velkou část jeho prostor slavnému dánskému astronomu Tychonovi Brahe, který zde skutečně necelý rok pobýval a provedl řadu pozorování a měření. Císařské koruně zámek patřil až do roku 1647, kdy jej spolu s celým panstvím vlastnil Ferdinand III. Jako odměnu za věrné služby v průběhu 30-leté války jej věnoval svému generálovi Janovi z Werthu. Kolem roku 1650 rozšířil zámecký areál o střední barokní křídlo, hospodářské budovy a ohradní zeď. V dalším období se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž za zmínku stojí Ignác z Klenové. Poslední stavební úpravy, tentokrát v duchu rokoka, na zámku proběhly za pražského arcibiskupa Antonína Přichovského z Přichovic na konci 18.století.

V 19.století areál přešel do rukou rodu Thun-Hohensteinů, v jejichž rodině působil v letech 1844-1847 jako učitel hudby Bedřich Smetana. Posledním soukromým majitelem byl na přelomu 19. a 20.století Ferdinand Kinský, který však z důvodů velké zadluženosti zámek v roce 1920 prodal městu Nové Benátky. Část prvního poschodí pak dodneška zabral Městský úřad, ve druhém poschodí se po několikaletém využití pro školní účely usídlilo od 50.let Městské muzeum. Po roce 1990 pak byl celý objekt zásadně rekonstruován.

mapa  

Kraj: Středočeský
Okres: Mladá Boleslav
Katastrální území: Nové Benátky

GPS: 50°17'27.187"N, 14°49'21.985"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 45499/2-1468


 

Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika