Kounovské kamenné řady

Severovýchodně od Kounova napříč náhorní plošinou zvanou Rovina, nedaleko pozdně halštatského hradiště, se nacházejí kamenné řady, které již mnoho let jitří pozornost záhadologů i archeologů.

Do dnešních časů se dochovalo 14 téměř úplných řad, které vedou zhruba severo-jižním směrem a dosahují 350-470m. Na severu a částečně i na jihu je plocha poškozena lomy na opuku. Minimálně další dvě řady lze předpokládat na východní straně, z velké části jsou ale rozvezeny. Například jeden z velkých kamenů (Gibon II) byl přemístěn k místní hájovně. Jednotlivé kameny povětšinou nejsou příliš veliké, výjimkou je několik větších kamenů, často dokonce novověce pojmenovaných. Kamenů se do dneška dochovalo okolo 2200ks, největší z nich se nazývá Gibon.

K jejich objevu došlo v roce 1934. Od té doby se lokalitě věnovali různí badatelé od seriózního archeologického výzkumu, přes relativně seriózní badatele až po různé senzibily a proutkaře. Přesto dosud nedošlo k přesvědčivému vysvětlení kamenných řad. Téměř od počátku se spekuluje nad jejich neolitickým stářím a tento směr bádání postupně vyselektoval v teorii pravěkého kalendáře. Vzniklo několik plánků, kde byly větší kameny orientované na různé nebeské jevy. Tato teorie však není přesvědčivá, spíše úsměvná, podobně jako různé teorie o kultovním místě keltů ap. Další z nepravděpodobných teorií spekulují nad tím, že se vlastně jedná o závodní dráhy, navigační systém UFO a podobné bizardnosti. Archeologický výzkum z roku 1976 nepřinesl žádné důkazy o prehistorickém původu. Další z teorií, jistě pravděpodobnější, spekuluje nad jejich vznikem při parcelaci políček. Tuto teorii podporuje i nález orby mezi řadami a částečně i pylová analýza provedená v prostoru řad. Nevysvětluje však nutnost přesunu křemencových kamenů do této lokality. Další poměrně nedávná teorie počítá s jejich vznikem mezi lety 1829-39 a mělo by se jednat o pokus o nový způsob pěstování chmele. I toto vysvětlení má své slabiny.

Jak vidno, jasno stále není. Snad by pomohl nový archeologický výzkum s použitím nových archeologickým metod. Mnoho záhadologů a ufologů by z jeho výsledku patrně bylo smutných, v případě Kounovských kamenných řad je ale potřeba držet se při zemi.