Ostrovský klášter

Ostrov leží uprostřed toku Vltavy, asi půl kilometru nad soutokem se Sázavou. Dnešní hladina Vltavy je kvůli vzdmutí zhruba 1,5m výše než před stavbou Štěchovické přehrady.

Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově byl založený za Boleslava II. a po jeho smrti na samém konci prvního tisíciletí dokončený za Boleslava III. Stal se tak třetím klášterem na území Čech. Součástí klášterního majetku se stala Sekanka, osada na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Sázavy. Klášter byl nejprve dřevěný. Po požáru v roce 1137 byl obnoven v kamenné podobě. Vznikla románská bazilika se třemi apsidami v jedné rovině, později (do konce 12. století) bylo k východnímu závěru přistavěno trojlodí a do roku 1225 dvojvěžové průčelí. Po bitvě na Moravském poli v roce 1278 a nástupu Oty Braniborského bylo ostrovské panství zpustošeno. Drancování kláštera a okolí včetně Sekanky braniborskými vojsky trvalo šest týdnů. Klášter byl nakonec obnoven znovu benediktiny. Pohromou pro něj bylo drancování v roce 1381 a roku 1403 vyhořel. Konec kláštera nastal roku 1410. Pražští husité klášter přepadli, vydrancovali a pobořili. Z této poslední rány se klášter již nikdy nevzpamatoval a pomalu se měnil v ruiny. Povodně na Vltavě úspíšily jeho destrukci.

Při archeologických vykopávkách v roce 1899 bylo odkryto devět hrobek bývalých opatů s náhrobními deskami. Odkryta byla i podlaha s hliněnými dlaždicemi s figurální výzdobou. V roce 1907 vykopávky pokračovaly a bylo zachyceno pohřebiště mnichů. Poslední výzkum proběhl v letech 1975–1983. Podařilo se zachytit systém kůlových jam, negativní otisky zbytků dřevěných konstrukcí a vrstvu zuhelnatělého dřeva. Stavba stávala v místech mladšího románského chrámu, na sever od ní byl archeologicky zachycen shluk dřevěných objektů částečně polozemnic. Dnes jsou na Ostrově zpevněny a naznačeny základy většiny klásterních budov.