Radim

Poté co stará tvrz přestala vyhovovat nárokům na bydlení zahájil na počátku 17.století K.Záruba z Hustířan stavbu renesančního zámku.

V roce 1610 byla dokončena stavba dvoupatrového východního paláce. Stavbu tehdy tvořil mohutný obdélníkový palác s polygonální čtyřpatrovou věží v severovýchodním nároží, ukončený na jižní straně vysokým dvoustupňovým štítem s pilastry, římsami a zvlněnými volutami. Dle původního plánu měl být zámek trojkřídlý, v této podobě však nebyl nikdy dokončen. Ze severního a západního křídla byly postaveny pouze přízemní budovy, používané později k hospodářským účelům. Na jižní straně bylo zámecké nádvoří přepaženo jednoduchou zdí s bránou, hlavní brána byla proražena v severním křídle. Zámek se v této renesanční podobě dochoval v podstatě dodnes. Velká přestavba proběhla do roku 1840. Při ní byla zrušena kaple ve věži a zřízen modlitební koutek v severním rohu chodby 1.patra paláce. Stavební vývoj zámku ukončila menší pseudorenesanční úprava na počátku 20.století, při které získala střecha zámku svou charakteristickou barevnost (původní krytina se dochovala pouze na východní střeše paláce). Lichtenštejnům patřil zámek až do roku 1923, kdy se po první pozemkové reformě stal součástí velkostatku v majetku rodiny Bukovských (Dr. Bukovský byl osobním lékařem prezidenta Masaryka). V roce 1923 byl nad severní bránu doplněn pseudorenesanční štít se sgrafitem a jeden vikýř. V roce 1949 byl zámek zestátněn, byl zde zřízen obecní úřad a byty. Od roku 1990 byl zámek opět v majetku potomků J.Bukovského, kterým byl v restitucích vrácen. V roce 2005 koupil zámek nový majitel, který zrealizoval jeho postupnou opravu. Ta bude ukončena v roce 2010 u příležitosti 400let zámku.

28. června 2008 došlo k zpřístupnění objektu.