Bechyně

Nad řekou Lužnicí na mohutném ostrohu se rozkládá opevněné město Bechyně. Na jeho místě dříve stálo raně středověké hradiště, správní centrum stejnojmenné provincie, známé však zatím pouze z písemných pramenů. V cípu ostrohu, byl v 2.polovině 13.století vystavěn hrad. V roce 1281 došlo k výstavbě minoritského kláštera.

Město se poprvé uvádí v roce 1323, kdy z příkazu Jana Lucemburského došlo k výstavbě městského opevnění. V listině se zmiňují zdi města, snad se tedy již před tímto datem osídlení před městem rozvíjelo.

Často je uváděno, že zděné hradby vznikly až v době poděbradské, podle některých znaků (absence střílen v kurtinách ap.), lze uvažovat o stavbě hradby již v době předhusitské, patrně ve 2.polovině 14.století. V roce 1422 město odolalo husitskému útoku, dobyto bylo po intenzivním dobývání až v roce 1428. V letech 1477–1530 drželi Bechyni opětovně Šternberkové, kteří vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. Nové opevnění, navazovalo na opevnění hradu. Vstup do města zajišťovaly dvě brány, ke kterým přibyly dvě fortny. Pražská brána stála zhruba uprostřed severní části opevnění a sestávala ze dvou pětibokých, dovnitř uzavřených věží, mezi kterými byl průjezd. Podél severní strany se nacházel parkán, který byl výsledkem pozdější přestavby a patrně byl vybudován na místě původní linie příkopu. Po stavbě parkánu byl před parkánovou hradbou vyhlouben nový příkop. Otázkou zůstává existence opevnění podél východní strany za minoritským klášterem. Tato strana je prakticky nepřístupná, protože se zde nachází velmi strmý sráz k Lužnici. Na protilehlé západní straně se nacházela pouze hlavní hradba, v jižní části západní strany pak stála druhá brána do města. Zhruba uprostřed západního průběhu hradby stojí mohutná vysunutá bašta se zaobleným čelem, úpravy zdiva ale zatím nedovolují poznat její vztah ke kurtinám.

Větší část hlavní hradby přepažující ostroh na přístupové straně dosud stojí, stejně tak i většina bašt. Především na západní straně šíjové části opevnění se v přezděné podobě dochovala i parkánová hradba, příkop je naopak zachován především ve východní šíjové části. Hradba se dochovala převážně ve dvorech mezi domy. Úseky hradby lze pozorovat i podél západního obvodu města. Obě brány byly zbořeny v 19.století.