Čáslav

Na terénní hraně nad říčkou Brslenkou vznikla v předpolí významného přemyslovského hradiště obchodní a řemeslnická osada. Archeologicky zaznamananá stratigrafie na tomto území odpovída stratigrafii z bývalého ostrohu Hrádek, kde se nacházela mocencké centrum. Výhodná poloha na zemské stezce předurčila místu významnou budoucnost.

Kolem roku 1260 byla Čáslav královským městem s četnými výsadami přidělenými Přemyslem Otakarem II. Brzy poté bylo budováno opevnění. Ostroh Hrádku byl intenzivní stavební činností oddělen od jádra města a již nikdy do fortifikačních linií nezasáhl. Jádro bylo ohrazeno kamennou hradbou po celém svém obvodu s vnějším příkopem. Hlavní hradba byla zesílena hranolovými a půlkruhovými baštami. Na konci 13.století hlavní hradbu doplňila parkánová hradba. Dodnes se hradební opevnění nejlépe dochovalo na západní straně nad Podměstským rybníkem. Do města vedly tři brány a jedna fortna. Z bran se dochovala část tzv. Žižkovy brány, která byla postavena na místě starěí fortny. Zdivo v domě č.p. 45 zůstalo po jinak zbořené Kutnohorské bráně. Kulisová Brodská brána byla také zbořena, zůstala však věž zvaná Otakarova, která ji chránila od západní strany. Věž má průměr 8m a je vysoká 22m. V roce 1883 byla pseudogoticky přestavěna a v této podobě se dochovala dodneška. Výraznou přestavbyu a zesílení hradeb přineslo husitské období, kdy se z Čáslavi stala významná husitská základna. Za třicetileté války bylo město dvakrát dobyto Švédy.