Hradištko - Sekanka

Na vysoké ostrožně nad soutokem Vltavy a Sázavy se nachází terénní zbytky městečka nad ostrovem s Ostrovským klášterem. Městiště zaujalo z hlediska obrany ideální polohu, až o 60m nad hladinou řek převýšené ostrožny, severo-jižního směru. Městečko není zachyceno v písemných pramenech, byl však na něm proveden důkladný archeologický výzkum, podle kterého došlo k jeho založení někdy mezi 2.čtvrtinou a 60.lety 13.století. Doba zániku je kladena do roku 1278, kdy bylo Branibory vypleněno okolí i klášter. Dříve se předpokládala jeho těsná vazba na sousední klášter, v poslední době převažuje spíše názor na jiného, snad královského lokátora.

Opevnění se soustředilo na přístupnou jižní stranu, protože z ostatních stran bylo chráněno strmými skalnatými srázy. Ostrožnu přepažují dvě linie sestávající z vnějšího valu, mohutného příkopu a vnitřního valu. Vnější val vznikl vyházením materiálu z přes 10m širokého příkopu. Na místě vnitřního valu byla ve 3.čtvrtině 13.století budována kamenná hradba. Byla však dokončena jen z necelých 2/3. Její šířka byla 2m a kameny byly spojovány maltou. Dodnes na některých místech vystupuje z valu. Přístup chránila brána v linii vnitřní fortifikace. Další příkop a valem je patrný v zadní části ostrohu, pod nejvyšším bodem celé lokality. Toto místo by si zasloužilo archeologický výzkum, protože na něm lze předpokládat nějakou stavbu formy městského hradu či tvrze.

Osídlení se soustředilo do nejširší části ostrožny. Centrem městečka bylo prostranství o výměře 1ha, které bylo obklopeno 40-ti zachycenými, spíše však až 60-ti stavbami. Jednotlivé parcely měly velikost zhruba 10x30m. Dnes jsou patrné jako až 2m hluboké obdélné jámy. Stavby byly většinou patrně jen jednopodlažní a dnešní jámy jsou patrně pozůstatky jejich sklepů. Část území zničila pískovna, která se nachází severně od "náměstí". Zcela zničen byl hřbitov, který se zde nacházel a který je doložen množstvím kosterních nálezů v prostoru pískovny.

Sekanka se nejdříve jmenovala do skály vysekaná cesta, později tento název přešel na celé městiště. Celý areál byl již v pozdním středověku považován za slovanské hradiště, tato teze se udržela až do 19.století. Archeologickým výzkumem však nebyly nalezeny žádné artefakty datovatelné před rok 1250.