Jaroměř

Na úzkém, nevýrazném ostrohu obtékaným Labem stálo původně raně středověké hradiště.

Jako město se Jaroměř poprvé uvádí v roce 1289. Ještě v tomto století bylo založeno opevnění, snad na místě starší hradištní fortifikace. Do města vedly dvě brány a postupně až čtyři fortny. Západní, také zvaná Pražská brána, stála v severozápadním rohu náměstí u mostu přes Labe. V první polovině 19.století byla postupně zbořena. Východní brána, také zvaná Náchodská se dochovala v barokní podobě. Stojí v místech zúženého konce náměstí, vedle kostela sv.Mikuláše. Jedná se o dvoudílnou bránu, se zaniklým předbraním. Má výšku tří pater a v úrovni prvního patra se z venkovní strany nachází kamenný reliéf městského znaku z roku 1707. Na protilehlé straně je hluboká nika se sochou sv.Václava. V baroku byla využívána jako zvonice. Obranná linie v této části sestávala také z až 40m širokého příkopu, který byl napájen vodou z blízkého Labe. K bráně přiléhal kostel s domnělým pevněným komplexem, který zajišťoval přístup do města. V roce 1421 bylo město dobyto pražany, měšťané pak zůstali v sirotčím svazu až do bitby u Lipan. V roce 1445 bylo město zapsáno Jiřímu z Poděbrad, který si zde vystavěl (patrně z jednoho z domů opušťeného proboštského kláštera) hrad, který zcela zanikl. Z roku 1505 pochází zápis o opravách hradeb. V dnešní Havlíčkově ulici byl zachycen pozůstatek zaniklého opevnění s vnějším příkopem. Z hradeb se dochoval krátký úsek s polookrouhlou baštou na jihozápadní straně. Městskému opevnění patně také patřila široká západní zeď kostela s věží. Protože město bylo velmi malé, rozrostlo se na východní stranu. Prostor, kde pokračuje nevýrazný ostroh se nazývá Varta (Přední a Zadní) a byl přihrazen pomocí příkopu, který se v zkomolené podobě dochoval. Nejistá je, zda až 2m široká zeď v čp.20 patří též hradebnímu opevnění.