Loket

V podhradí hradu, kontrolujícího obchodní cestu podél Ohře a před připojení Chebska i zemskou hranici, vzniklo někdy na přelomu 12. a 13.století hrazené královské město. Loket se kolem roku 1230 sám stal střediskem Loketského kraje. První písemný doklad přísluší roku 1234.

Město bylo vzhledem k jeho umístění prakticky neprůjezdné. Proto mělo jedinou bránu (zvanou Dolní) na východní šíji ostrohu. Dalším průchodem hradeb byla Robičská fortna na jižní straně města, sloužila však jen místní frekvenci. Ta se postupně změnila na de facto samostatnou pevnost se dvěma věžemi, jejíž střežení obstarávali hradní mani. Loketské hradby byly několikrát přestavěny a rozšířeny, hlavní důraz byl vždy kladen na Dolní bránu. Během třicetileté války a po ní se městské opevnění rozšiřovalo přistavováním barokních bastionů. Když bylo město v roce 1663 vyhlášeno zemskou pevností byly získány další prostředky na posilování jeho obranyschopnosti. Koncem 18.století byl status zemské pevnosti zrušen a poté byly části hradeb rozprodávány a částečně demolovány.

Dochované části hradeb byly v 70. - 90.letech 20.století opravovány. Z hradebního systému se do dnešních dnů dochovaly hradby podél východní a jižní strany a v severozápadním cípu města. Z Dolní brány se dochovala Černá věž, jižně od radnice dodnes stojí tzv. Robičská věž a čtyři podkovovité bašty zasahující do parkánu.