Podhradí u Lichnice

Ve východním sousedství hradu Lichnice se dnes rozkládá vesnice Podhradí, která dříve byla opevněným městečkem, které časem degradovalo na ves. Hrad byl založen před rokem 1251, hrad s podhradním městečkem byl ve vrcholném středověku obléhán jedinkrát a to husity v letech 1428-29, první dochovaná zmínka o městečku je z roku 1539.

Hrad zaujal cíp terénu, který vytváří návrší přístupné pouze od východní strany a zde se rozložila podhradní zástavba. Opevnění městečka dosud není příliš dobře poznané, snad pro jeho netypičnost. V zahradách východně od fronty domů, která lemuje hlavní severojižní komunikaci, se dodnes dochovaly terénní deprese, která na sebe navazují a jsou posledními zbytky příkopu. Ten je ještě na mapě stabilního katastru z roku 1841 částečně zvodněn. Východní linie příkopu je dlouhá zhruba 250 m a zhruba z poloviny již nelze její průběh sledovat v důsledku jejího zasypání. Příkop je patrný celkem na pěti místech, nejdelší z úseků je dlouhý 35 m. V nedávné době byl identifikován relikt okrouhlé bašty a k ní přiléhající hradby v severozápadním cípu městského opevnění. Bašta i hradba jsou na nepřístupném soukromém pozemku, jsou ale částečně viditelné ze silnice. Hradba od okrouhlé bašty vybíhá k jihu, podél terénní hrany a snad i k východu, zde ale situace vyžaduje ověření. Zdá se, že se jedná o nárožní baštu. Hradba i bašta byly využity při stavbě domu č.p. 11, bašta tvoří jeho severozápadní nároží a kurtiny jeho západní a část severní strany. Zdivo bašty má na výšku zhruba 3,5 m, stejné výšku dosahuje i 5 m dlouhý západní dochovaná část hradby, předpokládaný východní výběh hradby je vysoký pouze 1 m, při délce 2 m.

Do města vedly patrně  tři brány, jedna na severu, na východě a na jihu, spojení s hradem zajišťovala cesta k hradní bráně podél vysunuté hradní bašty, někdy omylem vydávané za barbakán.

Zajímavá je situace vně intravilánu. Na plánku z konce 19.století, který byl posléze překreslen a upraven do Sedláčkových Hradů, jsou výše zmíněná bašta i výběh hradby znázorněny prakticky ve stejném rozsahu v jakém se dochovaly. Na plánku si lze ale povšimnout ještě jedné fortifikační linie, která obepíná celé městečko ve 100 - 170 m odstupu. Tato netypická linie se v terénu skutečně nachází. V severním úseku má podobu zhruba 9 - 12 m širokého příkopovitého útvaru s vyšší vnitřní hranou. Východní průběh je v severní části výrazně poškozen a téměř mizí, v jižní části ale nabývá na mohutnosti a projevuje se jako 0,5 - 1,5 m vysoká terasa klesající směrem od městečka. Podobně se dochovala i v jižním průběhu, zde je ale narušena silnicí.. Severovýchodní nároží se zalamuje ostřeji než jihovýchodní nároží - to probíhá ve výrazném oblouku. V nedávném kompendiu o městských opevněních nebyla existence této linie reflektována, naopak v nedávném historicky pojatém článku o obléhání Lichnice byla linie interpretována jako čelní opevnění obléhatelů. Podle půdorysného tvaru a umístění této linie je jisté, že se jednoznačně nejedná o pozůstatek činnosti obléhatelů. Vysvětlení této linie ale není jednoduché, minimálně v 19.století téměř celý její průběh znejasnila cesta, pokud sama není důvod popisovaných terénních tvarů. Spíše se ale zdá, že skutečně jde o fortifikaci, zajištění městečka, potažmo hradu. Pro vrcholný středověk je ale takováto forma zabezpečení netypická, snad lze uvažovat o jejím raně novověkém stáří, snad přímo z dob 30.leté války, do které přísluší i posilování hradního opevnění jižně od hradu.