Kraj: Pardubický GPS: 49°57'12.790"N, 16°9'38.120"E Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 18439/6-4135, 13365/6-5539
|
Z části dochované městské opevnění se nalézá podél obvodu historického jádra města. První zmínka o Vysokém Mýtě se vyskytuje v listině Přemysla Otakara II. z roku 1265. Jen o několik let později, stále v 60-tých letech 13.století král nakazuje vybudovat městské opevnění. To se podle listiny muselo skládat z příkopu, hlavní a parkánové hradby. Mýto leželo u důležité zemské stezky. U hradeb se bojovalo v roce 1307, v roce 1315 bylo Mýto dobyto, o rok později opět. Za husitských bouří město dobyli husité.
Do města v té době vedly vstupy přes tři brány a několik forten. Opevnění v té době sestávalo z vnějšího náspu, příkopu, parkánové hradby a hlavní hradby. To celé zesilovalo zhruba 25 bašt na hlavní hradbě a několik věží, které chránily nároží a brány.
Do dnešních dnů se z městského opevnění dochovaly velké části hradebního okruhu na severozápadní, severní a východní straně města. Z části jsou dochovány v městských parcích, z části jsou zahrnuty v městských domech. Především parkánová hradba je ve velkých úsecích nahrazena novodobou zdí. Na jižní straně města, v jeho východní části se dochovala část příkopu s vnějším náspem. Z věží se dochovala především tzv. Vodárenská bašta v severozápadním nároží hradeb. V 2.polovině 19.století začala fungovat jako vodojem, v roce 1830 z ní byly ubourány vrchní dvě patra. Nedaleko ní dodnes stojí tzv.Klášterská bašta z 15.století, ze které se vcházelo na ochoz hlavní hradby. Přímo pod touto věží se dochovala střílnami vybavená parkánová hradba v nepřestavěné podobě.
Z bran se se dochovala tzv. Vraclavské (později Pražská) na západní straně města, jejíž původní hmota věže dosahuje téměř 31m. Sestává z větší a menší věže s průchody, které mezi sebou svírají kulisovou bránu. Ve 2.čtvrtině 14.století nahradila starší bránu, její dnešní podoba je výsledkem regotizace z 80-tých let 19.století. Další brána je tzv. Litomyšlská, která stojí na jižní straně města.Má podobné řešení jako Pražská brána, jen věže nedosahují takové výšky. Dnešní podobu nabyla při opravě v letech 1864 - 67. Před bránou ji opevňoval mohutný barbakán, dnes zčásti dochovaný v domě č.p.1 na jih od brány. Z poslední tzv.Choceňské brány se dochovala pouze větší věž, vypadala podobně jako zbylé brány. Průjezd a menší věž byly zbořeny v roce 1844. Brána o výšce 22m byla často opravována, přesto je její dnešní vzhled nejvíce podobný původnímu.
Fotogalerie |
---|