Bořetice

Jižně od obce Ratboř, při cestě na Bořetice se nachází rozměrný ostroh, na který odborná literatura klade hradiště.

Lokalita je známá od konce 19.století a již tehdy byla silně poškozena zemědělskou činností. Popis lokality z roku 1891 zaznamenává 190 m dlouhý šíjový val a další val podél východní strany, který byl po vnější straně lemován příkopem. Již tehdy bylo opevnění zčásti rozvezeno. Následné prospekce z 1. a 2. poloviny 20.století konstatují již jen nepatrné zbytky šíjového valu a vysokou terénní hranu podél východní strany (o příkopu se již nezmiňují).

Lokalita má zhruba obdélný půdorys, šířka ostrohu se pohybuje v rozmezí 150-215 m, na délku má kolem 415 m. Celková plocha dosahuje 7,5 ha, což je téměř dvakrát tolik, než kolik se objevuju v literatuře. Místo je po rovině přístupné pouze od jihu, kde ho od navazujícího terénu oddělovala šíjová fortifikace. Podél západní, severní a východní strany plochu vymezují svahy do údolí vodotečí, s převýšením 15-25 m. Jediné místo, kde není svah k vodotečím dostatečně prudký je v severní polovině východní strany. Nad pozvolným svahem se zde nachází výrazná terénní hrana, téměř valovitého charakteru, která by podle starých popisů měla být pozůstatkem opevnění, koncem 19.století zmiňovaný příkop zde ale patrný není.

Jižní přístupná strana je dnes zcela rovná, bez jakéhokoli náznaku opevnění. Na západní straně postupně svahem probíhá silnice, která se ještě na ploše předpokládaného hradiště dostane nahoru a v délce 125 m protíná jihozápadní cíp opevnění.

Celá plocha je zemědělsky obdělávána a jsou z ní zachyceny nálezy z několika období. Nejstarší jsou nálezy lineární keramiky neolitické, poté eneolitické, výrazně je zastoupena doba halštatská, sporadicky i doba laténská a časté jsou nálezy středo a mladohradištní. Doba výstavby opevnění není známa a podle zcela jistá není ani jeho existence.