Branov

Nad pravým břehem řeky Berounky se na ostrohu nad památníkem Oty Pavla nacházejí zbytky po hradišti, které zatím nebylo spolehlivě datováno.

Ostroh se nachází na výběžku vrchu Štulec a probíhá souběžně s Berounkou. Strmý sráz k řece vymezuje hradiště podél dlouhé severozápadní strany. Převýšení nad řekou činí téměř 120m. Z jihovýchodní strany ostroh vymezuje koryto bezejmenného potoka a přiléhající rokle, zde převýšení činí až 60m. Potok se následně stáčí k západu a vtéká do Berounky. Opyš ostrožny se sklání k soutoku velmi pozvolně, proto nad ní musela být vybudována silná fortifikace.

Opevnění je zde ve formě valu dobře patrné a dosahuje výšky až 2m nad vnější plochou. Ve vzdálenosti 55 - 80m od vnější opevňovací linie probíhá příčná fortifikace v podobě až 2,5m vysokého valu. Vnější val bez příkopu se nad svahy stáčí a na severovýchodní straně je dobře patrný až k vnitřnímu příčnému valu. Přesná konstrukce původní hradby není známa, ale menším archeologickým výzkumem bylo identifikováno na obou stranách hradby zpevnění kamennou zdí. Hradba dosahovala šířky 4m. Příčný val zde nekončí u obvodového valu, ale ještě 15m klesá svahem. Na severozápadní straně se vnější val také stáčí dovnitř hradiště, ale po zhruba 20m mizí v zarostlém terénu. Oba valy jsou poškozeny cestou, která byla v nedávné době přeložena o kousek vedle a poškodila tak příčný val na dvou místech. V poškozených částech valu lze pozorovat jednotlivé kameny. Od jihozápadní strany je ostrožna přístupná úzkou šíjí, která byla opevněna výrazným opevněním, které je v dnešní době velmi těžce poškozeno. Kousek za nejvyšším místem hradiště stojí příčný val, který kontroloval nejužší místo přístupové šíje pod ním. V místě šíje lze pozorovat stopy nevysokého valu a dalších terénních úprav, které mohou být i pozůstatkem úpravy terénu pro cestu, která zde probíhá. Prostor mezi velkým valem a nízkým šíjovým valem bývá považován za třetí díl hradiště, funkce tohoto prostoru však byla pouze obranná. Vzdálenost protilehlých valů činí téměř 450m. Hradiště bylo lehce opevněno i nad srázy spadajícími k vodním tokům, naznačuje to terasa, která se nachází na okrajích vrcholové plošiny.

Staršími povrchovými sběry byla zachycena halštatská a raně středověké keramika. Archeologickým výzkumem, který nedávno na hradišti proběhl byla u vnitřní paty příčného valu zachycena keramika z 9.století, minimálně tento val je tedy raně středověkého stáří. Z plochy hradiště pochází další keramika datovatelná až do 13.století. Otázkou zůstává funkce opevnění. Zdá se, že nebylo trvale osídleno, ale sloužilo jen jako silně opevněné vojenské zařízení.