Čáslav - Hrádek

Na protáhlé (200x30m), nepravidelně oválné ploše, západně od historického centra Čáslavi stálo hradiště.

Dnešní izolovaná vyvýšenina nad soutokem Brslenky a Žákovského potoka byla dříve patrně spojena šíjí s plochou dnešního centra města. Lze předpokládat, že šíje byla už ve středověku odtěžena. Vrcholová plošina má velikost 0,4ha a převyšuje okolní terén o zhruba 10m. Je vymezena strmými, zčásti skalnatými srázy.

Na Hrádku stála akropole a na ploše jádra města se patrně nacházelo předhradí. Stratigrafie obou míst je velice podobná. Osídlení zde bylo zachyceno již z pozdní doby kamenné, pozdní doby bronzové a z období halštatského.

Otázka výstavby a existence opevnění není jistá, neboť se po něm do dneška nedochovaly žádné stopy, opevnění však je vzhledem k výhodné lokaci pravděpodobné. Nejpočetnější nálezy patří ranému středověku, nejdříve 9-10.století a poté především 11. a 12.století. To se z Čáslavi stalo jedno ze správních center a důležitou součástí hradské soustavy. Strmé srázy obtékané vodními toky byly chráněny snad jen dřevěnou hradbou a hlavní šíjové opevnění je zřejmě odtěžené. Na Hrádku stál románský kostelík Panny Marie.