Češov

Jihozápadně od obce Češov se nachází jedno z našich nejmohutnějších opevnění.

Dle archeologických nálezů byla zdejší plocha osídlena v mladší či pozdní době bronzové, době halštatské, mladší a pozdní době laténské, době hradištní a opevnění bylo využito a přestavěno za třicetileté války.

Celková plocha hradiště je 48ha, přičemž samotné opevnění zabírá úctyhodných 13ha. Valové linie člení plochu na čtyři části. Vnější valová linie obklopuje areál od severozápadu k jihovýchodu. Val je doplněn vnějším příkopem. Vzdálenost mezi korunou valu a vnějším okrajem příkopu činí 16-18m. Výškový rozdíl mezi dnem příkopu a korunou valu je až 8,5m. Délka této obrané linie činí 1470m, v severozápadní části byl zhruba 250m dlouhý úsek v 70.letech 19.století rozvezen. Linie se na obou koncích napojuje na střední fortifikaci a plocha mezi nimi zabírá 11ha. Vnější opevnění vzniklo pravděpodobně až za třicetileté války roku 1639. Střední linie o délce přes 2km obepíná plochu o rozloze 23ha. Výška valu dosahuje až 11m. Vnější příkop má hloubku 2-3m, na západní straně je menší asi do 1,2m. Val přetíná pět vstupů, přičemž původní jsou dva - jedná se o čelní klešťovité brány na severu a východě. Vnitřní plocha je dále členěna 380m dlouhým 1m vysokým valem s vnějším příkopem. Tento val je zřejmě jediný, který se zachoval v původní podobě a vymezuje čtvercovou 4ha velkou plochu zvanou Na Hradě. Poslední část opevnění se nazývá Prasečí rynk, nachází se v jihozápadním cípu a je velká 1,26ha. Od prostoru Na Hradě ji odděluje val bez příkopu. V tomto prostoru se nachází vodní zdroj.

Češovské valy zatím čekají na přesnější interpretaci, zatím se zdá pravděpodobné, že jde o původně pravěké hradiště, osídlené a přestavěné v raném středověku. A výrazně přestavěné za třicetileté války (vnější opevnění a navýšení valů). Do toho je možné, že opevnění bylo využito i za husitských válek. V blízkém okolí se nachází mohylník z doby bronzové a několik menších opevnění z dob třicetileté války, tzv. redut.